Skip to content Skip to sidebar Skip to footer

Ještě nemluví ?

Rate this post

Něco málo o dvojjazyčnosti dětí

Ještě nemluví? No, to bude mít asi delší vedení.

Jenže všechno chce svůj čas a pozdní mluvení není známkou inteligence dítěte. Navíc máme děti dvojjazyčné, někdy i trojjazyčné a to je prostě náklad navíc, který se vyplatí až později.
Sousedky kroutily hlavami, když můj Matýsek ve třech letech horko těžko skládal jednoduchou větu a navíc si pletl jazyky dohromady. Dnes je mu šest let a mluví bravurně řecky i česky.
Přispěly k tomu také obě babičky, které neúnavně na prcka mluvily a přitom si babky navzájem ani nerozuměly.
Dětem bychom měli nechat svobodu vyjadřování a prostor pro jejich fantazii. Možná ze začátku překvapí svými výrazy, ale mnohdy jsme to my, kdo vlastně nerozumíme a nechápeme a někdy se ani nesnažíme pochopit, co chce říct. Je dobře dítě chválit a povzbuzovat v hledání výrazů a případně se zeptat, jak by se to dalo ještě říct. Každé dítě je jiné a ne všechny jsou nadané na jazyky a některým to jde horko těžko.
Nám pomohly také časté návštěvy v Čechách, kdy Matýsek doslova nasával jako houba češtinu a visel na každém, kdo s námi ze začátku promluvil. Kamarády si také našel a od nich už se učil velmi snadno.
Mám odkoukáno, že pokud je mamka jediná, kdo na dítě mluví česky, řeč se moc dobře nevyvíjí. Spíše převažuje místní jazyk a čeština jaksi pokulhává. Nemá cenu dítě nutit do mluvení, když nechce.
Známý psycholog Zdeněk Matějček psal o řeči ve svých knížkách. „Máme povzbuzovat snahu dítěte projevit se řečí – a ne řeči je vyučovat jako školnímu předmětu. Tedy zásadně dítě nenutíme, aby po nás opakovalo. Vypravujme si s ním nad knížkou, pojmenujeme jednotlivé věci, jednotlivá zvířátka a jednoduše vyjádříme, co se tam děje. „
Také se osvědčuje, pokud je ta možnost a děti jsou již větší, posílat je na prázdniny do Čech samotné. Popřípadě jim zařídit dětský tábor, kde nejen získají slovní zásobu, ale seznámí se i s českým prostředím, což bohužel skrz jednu letní návštěvu prarodičů v Řecku nezíská.
Ještě jedno důležité doporučení píše pan profesor Matějček.“Jestliže dítě samo něco řekne, byť to bylo artikulačně jakkoliv nedokonalé, my to po něm zřetelně a správně opakujeme a případně k tomu přidáme ještě jedno dvě slova navíc. „
Nemá cenu opravovat jako ve škole. Dítě se může takzvaně zaseknout a to se těžko napravuje.
Mít dva rodné jazyky je jako dárek a přestože to na začátku stojí mnoho úsilí, později se to tisíckrát vrátí.
Katka, Kréta
www.cesivrecku.cz : Napište nám i vaše zkušenostmi s mluvením, je to zajímavé téma pro nás pro všechny, kdo žijeme v zahraničí.  Vaše postřehy posílejte na sarah@cesivrecku.cz

16 Comments

  • Gabina
    Posted 18.9.2011 at 9:00

    Velky souhlas a vidim, ze mame stejne zkusenosti….

    Odpovědět
  • ostrovanka
    Posted 18.9.2011 at 9:27

    super clanek. souhlasim! i kdyz si myslim, ze tady v recku delaji mamy castou chybu, ze na dite mluvi cesky i recky. pred tatou, aby rozumel, recky, a pak treba, kdyz jsou samy, tak cesky. jenze jak ma to dite vedet, co je rectina a co cestina? ja myslim, ze dite odlisuje rec mamy a rec taty a ty je dle meho nazoru treba dusledne dodrzovat. i za tu cenu, ze holt tatinek nerozumi. treba se alespon timto trosku cesky nauci…

    Odpovědět
  • Gugu
    Posted 18.9.2011 at 10:01

    ostrovanko, a treba taky ne? Manzel je odolny jak pancerovane auto. Slysi cestinu nekolik hodin denne a je mi zahadou jakou silou vule neutvikvi nic v jeho mozku. Ctyrlety syn, mluvi malokdy cesky. Odpovida na cestinu recky a ja uz jsem to vzdala, hlavne, ze rozumi. Do Ceska bohuzel jezdivame malo. Takze to dokazuje 6. odstavec od konce…

    Odpovědět
  • 1vilekula
    Posted 18.9.2011 at 10:09

    I ja souhlasim. Je to uzasny vklad so zivota, znalost jazyku… Vzpominam si na zname v Lucembursku- mama francouzska,tata dan,francouzsko nemecka skolka, anglicka chuva- deti, tehdy 3 a 6 let, a mluvily vsemi temi recmi, prechazely z jedne reci do druhe- no, naprosto uzasne. U nas jsou tedy jazyky jen dva, ale oba s muzem si zakladame na tom, aby ten nas jazyk deti umely dobre. Takze cteme knizky, divame se na pohadky, povidame a povidame… Nas nejmladsi- 1 rok – se teprve povidat uci,ale naprosto presne vi, ze kdyz mama rekne zavolej tatu, ma zavolat ” babaaaa”. Deti jsou jak houby, s tim, jak nasavaji… a to nejen s ty jazyky…

    Odpovědět
  • ostrovanka
    Posted 18.9.2011 at 16:00

    [3] gugu, jasne, mas pravdu, muj manzel je vuci cestine taky dost odolnej, i kdyz nektery veci uz zna. ja myslim, ze nevadi, kdyz ti dite odpovida recky, jednou treba pobude vic v cechach a ta cestina mu naskoci. ja proste mam akorat za to, ze i kdyz je to trosku ubijejici, nemela by to mama vzdavat a mluvit proste dal cesky. tak hodne stesti… uz 4 roky, to je sila, jak to utika!!

    Odpovědět
  • Lenka bepa
    Posted 18.9.2011 at 21:14

    Souhlasím s tím, že mamka,tedy já, má mluvit jen česky. Ale co s tím, když tchýně neustále říká:”no jo, ty mluvíš na to pedi jen tím svým jazykem, mluv řecky! K čemu mu bude čeština?” Z toho jsem fakt unavená.

    Odpovědět
  • ostrovanka
    Posted 19.9.2011 at 8:38

    [6] ufff:( nezbyva, nez tchyni vysvetlit, ze je to pro dite dulezite a ze by taky nebyla rada, kdyby se nedomluvila se svym vnoucetem, coz se v pripade, ze nebudes mluvit cesky, stane tvym rodicum. a neustoupit. ona si na to casem zykne a dite ti jednou podekuje.

    Odpovědět
  • Befena
    Posted 22.9.2011 at 16:18

    [6] Tohle znam velice dobre,mela jsem to na taliri,kazdy den od tchyne a od svagrove at nemluvim vubec cesky na sve deti,ze pak budou mit velke problemi ve skole.Moje dcera chodi uz do treti tridy a je nejlepsi ze tridy a ucitele si ji nemuzou vynachvalit a syn to se ukaze az pristi rok.Jinak moje deti zasadne sleduji od malicka jenom ceskou TV a prednost davaji ceskym DVD pred reckymi.A mezi sebou hovori pouze cesky,ale mam i ceske kamaradky a jejich deti hovori mezi sebou recky.To zalezi na detech co jsi uz vyberou.Jinak matka ma mluvit na dite pouze jeji rodnou reci,je to prokazane.

    Odpovědět
  • Lvice
    Posted 24.9.2011 at 18:33

    Mně vůbec nedochází, proč si lidi nechaj doktovat cokoliv od tchýně…. fakt ne. Co ti může udělat? A´t si trhne…

    Odpovědět
  • Tyna
    Posted 25.9.2011 at 17:21

    ja jsem mluvila na obe deti od malicka recky i cesky, manzel vzdy hodne pracovala nekdo je i recky naucit musel :), jazyky se jim nikdy nepletly. Deti mi vzdy odpovidaji cesky, ale mezi sebou mluvi vice recky.

    Odpovědět
  • Nina
    Posted 25.9.2011 at 18:46

    Mam 3,5leteho syna a od narozeni na nej take mluvim pouze cesky-zda se mi, ze i kdyby clovek umel sebe lip rec-ze ho to nenauci lepe nez rodilej Rek. ale je zas pravda ze do nedavna neumel ani poradne recky-to bylo pouze mluveni po jednom slovu apod. Mluvit se naucil poradne az kdyz jsem jela do cech a tam se stykal se stejne starejma detma od kterych se hodne naucil. Kdyz jsem se s nim vratila-manzel byl nadsenej jak reaguje a jak je hodne dopredu. A pote mu sla i rectina sama-jak mu sla pred tim cestina… Jinak ma tchyne si take myslela ze nebudu sve dite ucit jazyk ktery ma od sve matky-ale rychle byla vyvedena z omylu… Pak jen kdyz to tu clovek vidi-stale zustavat jen ve svem svete a neprijmout nic noveho-to preci musi bejt dost zdrcujici….

    Odpovědět
  • Monisek
    Posted 28.9.2011 at 22:04

    Mam syna 11 let a dceru 6 let, odmalička na ně mluvím česky (samozřejmě někdy i řecky, když chci, aby rozumněl i babás), syn mluvil naopak dříve než ostatní děti a říkal věty začínající řecky a končící česky… docela legrace. Když byl na prázdninách u české babičky, tak si pamatuji, jak mi ta celá nesvá telefonovala a říkala mi “Honzík pořád říká BETONIÉRA BETONIÉRA, co to je?” To měl zrovna období obdivování nákladních aut :o)) Máme za sebou také období nepochopení tchyně, která si neustále myslela, že nejspíše mluvíme o ní… Dnes obě děti studují dvě školy – řeckou klasicky a českou podle upravených pravidel pro české děti v zahraničí. A nemají problém ani s psaním ani se čtením. Jen je trochu těžké jim vysvětlovat ty markantní rozdíly v kvalitě výuky a prostředí, kde studují… Proto přeji všem maminkám mnoho trpělivosti a nenechte se zvyklat! :o))

    Odpovědět
  • Irini
    Posted 29.9.2011 at 21:36

    Tak musím říct, že když se nám narodila dcera, manžel odmítal se jakkoliv srovnat s tím, že na ni prostě mluvím česky, měl strach, že malá nebude umět řecky, vzhledem k tomu, že se mnou trávila 90% veškerého svého času… Trvala jsem si na svém a na malou mluvila výhradně česky, plus celé své rodině když jsme jezdili do ČR jsem nařídila aby na ni mluvili česky (mluvilo se u nás doma oběma jazyky). Tato snaha se mi nesmířně vyplatila- malé jsou 4roky, mluví plynně oběma jazyky, plynule přechází z jednoho do druhého. Slyší mě, že se s tatínkemm bavím řecky, ale ona se mnou komunikuje pouze v češtině, je schopná i překládat tatínkovi, když si třeba řekneme něco vtipného apod. Popřípadě, když nám chce něco sdělit, tak to řekne v obou jazycích. Jasně, možná zbytečná přítěž, ale věřím, že se jí to určitě jednou vyplatí, mít 2mateřské jazyky. Samozřejmě měla i svá období, kdy to zkoušela, ale já se nedala- prostě když mluví ona řecky, tak “nerozumím”- max jí pomůžu s nějakým slovíčkem, ale to platí pro oba jazyky. Jde o to to fakt nevzdávat. Jinak nám i hodně pomohly český dvd, a cd s písničkama, české knihy atd.

    Odpovědět
  • Veru
    Posted 5.12.2011 at 18:39

    Už bych tu chybu neudělala. Zalekla jsem se kvůli jednomu rasistickému útoku a začala jsem na své děti mluvit jen řecky. Když jim byly 3 roky /mám dvojčátka/, plně jsem si uvědomila, že mi děti už nikdy neřeknou, že mě mají rádi v češtině, žádné něžné a sladké blábolení. Snažila jsem se na děti mluvit jen v češtině. Nic, naprosto nic. Děti se naučily sice poslouchat, ale čeština už z nich nevycházela. Strašně jsem toho litovala. Už bych to nikdy neudělala. Ale naštěstí jsme se přesunuly dočasně do Česka a holky po 2 měsících začali mluvit česky. Neumíte si představit, jaký to byl pro mě balzám na duši, když mi Stefinka řekla:” Jsi ta nejlepší maminka na světě, mám tě ráda.”
    Maminky, nikdy nedělejte tuto chybu a držte se své řeči, i kdyby to měl zůstat jen Váš komunikační jazyk. Stojí to za to.

    Odpovědět
  • ostrovanka
    Posted 6.12.2011 at 17:50

    [14] uplne souhlasim. myslim, ze je take dulezite na deti mluvit vlastni reci, protoze v te znas detska slova, rikanky, pisnicky, ale taky deti vi, ze umis nejaky jazyk dokonale. kdezto malokdo z nas umi dokonale nejaky jiny jazyk a deti se pak nekdy stydi za maminku, ktera neumi poradne ten druhy, ale oni tomu jejimu nerozumi. prijde mi, ze to muze podtrhnout autoritu matky.

    Odpovědět
  • dancha
    Posted 8.12.2011 at 7:34

    Když občas vyslovím nějaké to slovo v řečtině směrem k malému, tak se slyším tak podivně cize. Já prostě v řečtině necítím a tak mluvím jen česky. Deděček a příbuzní od začátku trousili poznámky. Mluv také řecky a podobně. Zeptala jsem se jich, zda malého česky naučí oni. Tak už mě nechávají být. Každy tedy podle svého vnitřního pocitu, ale s různými možnými následky 🙂

    Odpovědět

Leave a Comment

0.0/5