Kalli radí po osmnácté

10
319
Kalli radí po osmnácté
Ohodnoť tento článek

Mám porodit cizí dítě za peníze?

 

Milá Kali,
Mám velké dilema: jsem vdaná za Řeka, máme dvě děti a manžel je těžce nemocný a nemůže pracovat. Třeme bídu s nouzí. Už nevím, jakým způsobem bych přišla k penězům. Manžel potřebuje náročná a drahá vyšetření a všecko stojí spoustu peněz. Já kvůli téhle situaci nemůžu do práce.
Dostala jsem teď nabídku odnosit a porodit dítě bezdětným manželům za (pro mě) hodně vysokou částku. Tím by se vyřešilo dost věcí. Za prvé bych zaplatila dluhy, a zase bychom měli chvíli z čeho žít.
Začala jsem o tom vážně uvažovat. Prostě budu živý inkubátor, moje DNA to nebude, takže vlastně k tomu dítěti nebudu nijak emočně napojená.
Co si o tom myslíš? Mám do toho jít? Řekla jsem to dvěma kamarádkám, jedna je nadšená, druhá skeptická. Nevím, co dál. Díky, M
Milá M.
     Nevím, jak se nakonec rozhodneš, ale je dobře, že se nad tím napřed zamýšlíš. Některé volby vypadají zdánlivě jako nečekaně jednoduchá a výhodná řešení, ale skutečně posoudit, jestli mi něco bude ku prospěchu nebo ne, se dá jenom když se ponořím trochu do hloubky.
     Píšeš: „Prostě budu živý inkubátor, moje DNA to nebude, takže vlastně k tomu dítěti nebudu nijak emočně napojená.“ To je trochu naivní představa, prostě proto, že ty nejsi přístroj, jsi člověk, který reaguje na podněty (minimálně) na třech úrovních – instinktivně, emocionálně a mentálně. Někdy se rozhodneme jednat určitým způsobem, ale city nás přimějí k pravému opaku (o tom něco vědí např. lidé zamilovaní do nevhodných či zadaných partnerů, rozum radí prchat, ale srdce se chce přitulit). Instinkt, především mateřský, je něco ještě silnějšího. Instinkt je zákon života v nás.
     Je pro mne těžké si představit, že by v tobě po devět měsíců rostlo miminko, a ty bys k němu nechovala žádné city. Pokud bys to dokázala, tak by to jistě bylo na jeho úkor. A navíc, tady nejde jenom o tebe, abys netrpěla vaším odloučením, jde tu i o dítě.
     Když někdo dá život, vytváří pouto mezi sebou a druhou bytostí, stejně, jako když někdo odebere život, i tehdy se vytváří pouto. Je to velmi hluboká vazba, která je někdy zřejmá na první pohled, a jindy ukrytá, takže se projeví až po letech nebo v dalších generacích. Každý člověk, který nějakým závažným způsobem ovlivní osud jiného člověka, vytváří vzájemné pouto. Je to jako karma. Důležité je, zda bude pozitivní nebo negativní.
     Jak to vidím já: Pokud to miminko donosíš a porodíš, tak budeš jedním z jeho rodičů, i kdybys ho pak nikdy neviděla. V případě, že vajíčko a spermie nebudou od partnerů, kteří tě požádali o těhotenství, ale od nějakých jiných dárců, tak bude rodičů ještě víc… Co to znamená? Biologičtí rodiče se budou podílet na genetické výbavě dítěte, rodiče, kteří ho vychovají s ním budou spojeni rodičovským poutem, utkaným ze všech těch chvil společných radostí, péče a starostí. A ty s ním budeš navždy spojená poutem společného prožitku těhotenství, ze stránky miminka budeš ty jeho prenatálním (nitroděložním) světem. Poroste, neboť bude čerpat živiny z tvého těla (a to i v případě, kdyby to bylo na tvůj úkor), bude vnímat a slyšet tlukot tvého srdce, bude spolu s tebou a skrze tebe prožívat každou tvoji emoci, radost, nejistotu, úlek, a především tvoje pocity k němu. Lidé, kteří měli to štěsí, že jejich matka toužila po těhotenství a těšila se na jejich příchod, mají mnohem vyšší sebepřijetí a sebeúctu než ti, jejichž matka byla ze svého těhotenství nešťastná nebo uvažovala o potratu. To není jenom teorie. Mnohokrát jsem ve své poradenské praxi pracovala s lidmi, kteří měli různé bloky a potíže přijímat a milovat sami sebe, a v regresi jsme se dostali do doby před narozením…
     Takže, pokud se pro to rozhodneš, udělej to co nejlíp, při vědomí, že v tobě roste živý tvor, který si v sobě podvědomě ponese vzpomínky na svůj prenatální život ve tvém lůně. Že stavíš základ, na kterém se pak bude dál rozvíjet jeho život.
     I pokud to budeš brát pouze jako 9-ti měsíční pracovní úvazek mezi tebou a budoucími rodiči dítěte, dělej svoji práci co nejlíp! Malá metaforka: Představ si, že by sis za celoživotní úspory chtěla nechat postavit dům. A protože bys ho nedokázala postavit sama, obrátila by ses na architekta-stavitele. Potkala bys dva, jeden by měl neosobní přístup, tvému domu by věnoval minimum pozornosti a soustředil se mnohem víc na jiné věci. Dělal by to záměrně, nechtěl by totiž do domu věnovat moc energie, aby k němu nepřilnul. Druhý stavitel by byl pravý opak. Vybíral by ty nejkvalitnější materiály a odváděl by práci, jako kdyby stavěl vlastní domek. Kterému staviteli bys dala přednost? A jak by asi vypadal postavený domek? Na všem, čeho se dotkneme, necháváme svůj otisk. Je krásné i po mnoha letech obdivovat „dobře postavený domek“ a je bolestivé, pro nás i pro jiné lidi, když se začne domek hroutit…
     Milá M., je potřeba dobře rozvážit, zda do toho jít nebo ne. Zda dokážeš udržet rovnováhu na všech frontách (vůči sobě, vůči své stávající rodince, vůči dítěti a vůči budoucím rodičům dítěte). Budeš schopná a ochotná:
          riskovat různé komplikace, které mohou vzniknout během těhotenství a porodu?
          starat se o svého nemocného manžela a o dvě děti a současně mít dost času a sil pečovat o sebe tak, jak to vyžaduje těhotenství (nezvedat těžké věci, vyhýbat se dětským nemocem, odpočívat atd.)?
          jíst výživné a zdravé potraviny, vyvarovat se kouření a pití alkoholu atd.?
          vysvětlit dětem, kam se podělo miminko po narození, popř. říct, že jsi těhotná „na zakázku“?
          dát plodu lásku a péči, kterou potřebuje, přesto, že ho pak odevzdáš?
      V případě, že se rozhodneš pro těhotenství, je důležité co nejlépe zabezpečit pravidla spolupráce s budoucími rodiči dítěte. Doporučila bych konzultaci s advokátem, který by tě zasvětil do právní stránky věci. Předpokládám, že by se měla vypracovat smlouva, kde by byly jasně sepsány podmínky. Devět měsíců je dlouhá doba, během které může dojít k různým změnám. Co by se stalo, kdyby ti těhotenství nebo porod způsobily nějaké zdravotní potíže? Kdyby vyšetření ukázala, že by s embryem nebylo něco v pořádku? Kdyby budoucí rodiče postihla nějaká nehoda a nemohli dostát svému slovu a dítě převzít? Nechci malovat čerty na zeď, a opravdu nechci do tebe zasít strach. Ale věřím, že by sis měla být vědoma, že přislíbená „hodně vysoká částka“ s sebou také nese vysoká rizika. Takže pokud řekneš ano, tak to udělej vědomě a ne lehkovážně. Na druhé straně – dát nový život je velká věc!!
     Úroveň vědy a zdravotnictví v dnešní době umožňuje zásahy do života lidí způsobem, jehož důsledky často nemůžeme dohlédnout. Přežívají lidé, kteří by to bez přístrojů nedokázali, rodí se děti „ze zkumavky“, dělají se transplantace a jiné složité operace a tak se nenápadně, ale velmi zásadně propojují osudy různých lidí. Někdy šťastně a někdy tragicky.
     Věnuji se v poslední době řecké mytologii, neboť přesto, že to jsou tisíce let staré „pohádky“, je v nich hodně námětů k zamyšlení… V mýtech je častým motivem „rouhání“ lidí, kteří se stavějí na úroveň bohů, a jsou pak jimi potrestáni. Vládcem bohů je Zeus, ale ještě vyšší autoritou, které se ani Zeus nemůže vzepřít, jsou Moires (tři sudičky).
     První se jmenuje Atropos (tzn. Neměnná, Konstanta bychom mohli říct), to je všechno to, co nám osud dal a my to nemůžeme změnit. To, že jsme se narodili do tohoto století, těmto konkrétním rodičům, že máme určité pohlaví atd.
     Druhá se jmenuje Klothó (tzn. Přadlena), a symbolizuje to, čeho můžeme dosáhnout naší prací a touhou po změně. Když se snažíme, můžeme například zbohatnout, i když jsme původně pocházeli z chudé rodiny. A naopak, když „předeme“ špatně, můžeme přijít i o to, co jsme zdědili.
     Třetí sudička Lachesis (Štěstěna), může přinést do našeho života nečekaný obrat, buď k dobrému, nebo nastavit další překážky. Je to dar (nebo zkouška) „shůry“, snad pomoc jako odpověď na naše snažení, možná jen rozmar osudu…
     Kdybych se já rozhodla obejít sudičku Atropu a změnit osud manželské dvojice, které nebylo dáno mít dítě, tak bych předla co nejlépe a s co největší láskou a současně bych se modlila ke Štěstěně, aby to všechno dobře dopadlo. To je asi tak vše, co chci, pro tuto chvíli, napsat. Ráda se k tématu vrátím po případných dalších otázkách v komentářích.
S láskou                   Kalli
dotazy můžete posílat na kalianth@yahoo.gr
Sdílejte
Předchozí článekZnáte bobkový list?
Další článekPojistit se v Řecku nebo Česku?
Redakce magazínu ČesiVŘecku vám pomáhá najít ideální dovolenou, spojit se s ostatními Čechy v Řecku a vzájemně si předávat tipy a rady.

10 KOMENTÁŘE

  1. tak to je síla. myslím, že to kali vystihla fakt skvěle a tobě, m, držím palce, ať už se rozhodneš jakkoliv. a hodně síly!

  2. Ano, Kali to vystihla moc pěkně :-), nicméně taková “věc” se nemusí odehrávat jen v rovině emoční, mohou přijít komplikace, rizikové těhotenství může potřebovat i mnohaměsíční hospitalizaci v nemocnici.
    A to vůbec nemluvě třeba o případu, který už byl zaznamenán, že se dítě narodí nemocné, nebo postižené, a jeho biologičtí rodiče o něj nebudou mít zájem.
    Určitě existuje mnoho dobrých a mnoho špatných způsobu, jak vydělat peníze. Tenhle patří mezi ty špatné.

  3. fuuuuuuu tak ta pani musi byt uuurcite vo velmi zufalej situaaacii… a to je viac nez iste… urcite ju hned odsudit je podla mna neprimerane k danej situaacii… obnasa to vela rizik a v konecnom dosledku len otazka ako to dopadne… !!! bud alebo… drzim palce a vela sil…

  4. Tak to je opravdu risk, buď to vyjde nebo nevyjde. Opravdu loterie s nejistým výsledkem. Když si vzpomenu na svoje emoce během těhotenství a při kojení, tak si myslím, že je pak jedno, jestli je to dítě uvnitř z tvého vajíčka nebo není. Prostě bych k němu přirostla. Ale každý má mateřské city jiné. Uff. Ale těžko se posuzuje, když máme co jíst.

  5. [6] Souhlasim!spis bych se bala ze po porodu mohou nastat depresivni stavy a co pak? Penize utratis za odbornou pomoc lekaru,psycholo.Nevim,tezko radit,ale asi bych se uchylila k pozadani o pomoc mistniho kostela(enorie),a samo sebou Mitropolitni kostel ,ktery pomaha lidem v nouzi uz radu let a to i v podobe financni pomoci,jeste se nestalo ,ze by nekoho odmitli!!Znam spoustu lidi v mem okoli ,jenz prezivaji jen a jen diky pomoci Mitropole.Sama musis zvazit,ale jen jako inkubator,jak pises,to zas tak jednoduche nebude,pouto mezi matkou a plodem nastane,chces-nechces.Preji hodne stesti at uz se rozhodnes jakkoliv.Na skodu by nebylo rovnez usporadat sbirku jmenem Cesi v Recku,ja bych urcite rada prispela na dobrou vec.Zvaz take pomoc kostela…..

  6. Tzv. náhradní mateřství neboli pronájem dělohy odporuje hodnotám, ke kterým se Evropská unie zavazuje ve své Chartě základních lidských práv. Náhradní mateřství vede k dualistickému pohledu na člověka a mateřství, zatímco lidská bytost a její plodnost tvoří jednotu.
    V Evropské unii jsou pouze dva členské státy – Spojené království a Řecko – kde je pronájem dělohy legální, avšak většina evropských států se buď vyslovila proti této praxi, anebo nemá jasně definovanou pozici. Všechny formy náhradního mateřství jsou vážným útokem na důstojnost osob, které jsou do této výměny zapojeny, zejména pak dětí, se kterými se nakládá jako s předměty. Tento úkon manipuluje s tělem matky – nositelky plodu, zasahuje do jejího osobního života, odpírá jí nitroděložní vazbu s dítětem, využívá znevýhodněné ženy na úkor těch, kteří disponují vysokými finančními zdroji. Takové děti jsou pak vyráběny a prodávány jako výrobky, a je třeba si uvědomit dopad na lidské a sociální vztahy těchto dětí.

  7. Kali, porať mi. Potrebuji se dostat do recka,. Porad tam maji lepsi duchody nez v cesku. Proc ty ses vracela z recka, kdys ti tam bolo tak dobre? Melas tam bojovat za prava zen a jejich deti, kteri umiraji hladem. Ja chci do recka, libi se mi rekove jako muzi. Je mi 25 roku, tak mozna mam jeste nadej zobrat nejakoho pekeneho chlapa ako mas ty. Takoveho bych brala hned. Ochranuj si ho. Je moc pekny. Chci proto do recka.

  8. [9] Milá Vanesso, já jsem se z Řecka nevrátila, pořád jsem tu, přestože nevím, jestli kdy dostanu nějaký důchod… 🙂 Ženám a dětem, kteří potřebují mou pomoc, ji věnuji, jak se dá, i když přitom moc nebojuji… Co se týče mého pěkného chlapa, tak ten je Čech a seznámili jsme se v Čechách, ale stejně si náš vztah ochraňuji. 🙂 Přeji ti, ať máš v životě hodně štěstí a najdeš to, po čem toužíš.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím zadejte komentář
Prosím zadejte zde vaše jméno