Kalli radí posedmé

25
262
Kalli radí posedmé
Ohodnoť tento článek

 Každý má právo na to být, jaký je.

Milá Kali,

Dlouho jsem otálela, jestli ti mám vůbec psát, protože je mi to tak trochu trapné. Ale nemám si o tom s kým popovídat, tak mi třeba poradíš ty.

Jsem Češka vdaná už osm let za Řeka v malém městečku na pevnině a máme spolu dva syny. Žijeme celkem spokojeně, manžel má docela dobré místo jako státní zaměstnanec, a i když mu teď podstatně snížili plat, pořád ještě se nám daří docela dobře.

Já nepracuju, starám se o domácnost a o děti, a ani bych tady práci nesehnala. Jsem vyučená kuchařka, ale tady bych si ani neškrtla, místo není ani pro domorodce, natož pro cizince.

Můj manžel je hodně tradiční ve svých zvycích, takže musíme jíst zásadně řecké jídlo, děti se samozřejmě jmenujou po tchánovi a jeho otci. Děti jsou  pokřtěné a my jsme měli svatbu v kostele, i když já věřící nejsem. Musela jsem se ale nejdřív nechat pokřtít taky, to je ale příběh na samotnou kapitolu.

Každou neděli chodíme do kostela, všichni, i s dětma, i když já k tomu nemám žádný vztah, ale dělám to pro klid v rodině.

Tohle všechno se dá přežít, chápu, že musím tolerovat místní zvyky, zvlášť na maloměstě. Ale ten můj problém je jiný: můj manžel pozdě do noci vysedává na počítači a já jsem teď víceméně náhodou zjistila, že si tam prohlíží porno stránky, ale ne normální… Jsou to pornostránky s muži.

Byla jsem z toho úplně v šoku, protože mě nikdy nenapadlo, že by něco takového dělal. Jak říkám, je strašně tradiční a pobožný, je fakt, že náš sexuální život je takové to jednou za čas, nic moc intenzivního, ale mně to takhle docela vyhovovalo, protože večer po celém dnu s dětmi bývám hodně unavená.

Teď ale pořád přemýšlím o tom, jestli může být gay a mě si vzal jen proto, aby to zakašíroval??

Co mám dělat? Mám mu říct, že o tom vím a promluvit s ním? A co když mi to potvrdí? Co pak?

Určitě chápeš, že se s tímhle nemůžu nikomu svěřit. Budu ráda, pokud mi poradíš a třeba se najde i někdo jiný, kdo má podobné zkušenosti.

M.

 

Milá M.

     Nevím, do jaké míry ti bude moje odpověď prospěšná, pokud čekáš nějakou konkrétní radu. Kdysi mě zaujala v Pánu prstenů od Tolkiena jedna věta: „Elfové zřídka dávají jednoznačné rady, protože rada je nebezpečný dar i od moudrého moudrému, a každá cesta může vést ke špatnému konci.“  A já jsem v tomto případě minimálně „moudrá“ – ve smyslu tom, že mám pouze minimum informací o tobě a tvém manželovi, žádné hlubší vědění a porozumění situaci. A tak to, co pro tebe mohu udělat, je napsat pár moudrých vět o této tématice obecně a také ti položit pár otázek, aby tě dovedly k vědění a moudrosti, kterou máš v sobě a která ti pomůže.

     Jak vlastně fungujeme jako osobnosti? Co všechno o sobě víme? A co všechno před sebou ukrýváme? Co ukazujeme navenek?

     Freud přirovnal osobnost člověka k ledovci. Vrcholek, který vyčnívá nad hladinu, je vědomí, ta část osobnosti, kterou si jedinec uvědomuje. Vrstva pod ní se nazývá podvědomí, tam jsou uloženy různé zážitky, emoce, myšlenky, které si člověk kdysi uvědomoval a může si na ně za určitých okolností vzpomenout. Spodní vrstva ledovce, ta nejrozsáhlejší, je nevědomí. To je bludiště představ, přání a do různé míry zkreslených obrazů skutečnosti, které je mimo oblast uvědomování jedince. Přesto však má nevědomí obrovský vliv na chování člověka. Jedním ze základních nevědomých pudů, podle Freuda, je libido, sexuání touha. 

       Jung mluvil o stínu – o archetypu, který představuje animání stránku v každém z nás, jež nám dodává reálnost a životnost. Věřil, že každá lidská bytost nosí vnější nátěr civilizace na zvířeti, které se v ní skrývá.

     Stín, jak to vnímám já, neznamená pouze divoké, nezkrocené pudy. Jsou to také všechny ty vlastnosti, ať už špatné nebo dobré, které si buď neuvědomujeme, nebo je potlačujeme. Voják v bitvě, který si nemůže dovolit cítit něhu nebo soucit. Příliš obětavá matka, která potlačuje pocity vzteku a frustrace, že nikdy nemá čas sama na sebe. Chirurg, který při svých rozhodnutích musí překonat strach a mít pevnou ruku. 13-ti letá dívka, která tolik obdivuje svoji o rok starší kamarádku a chtěla by jí hladit vlasy a dotýkat se jí, ale tuší, že by to mohl být konec jejich přátelství…

     V tomto pojetí je součástí stínu všechno to, co se buď vědomě nebo nevědomě rozhodneme skrýt, potlačit, protože věříme, že kdybychom plně projevili svoji pravdu, byli bychom ostatními podceněni, kritizování, odmítnuti nebo dokonce úplně vyloučeni. A to je natolik bolestivé, že radši podceníme, kritizujem o odmítáme sami tu naši část, která je pro ostatní nepřijatelná.

     Člověk, který smí být sám sebou, je šťastnější, spokojenější. Problém ale je, když člověk věří, že není „dobrý“, že jeho přirozenost je špatná nebo hříšná. To se pak za sebe začíná stydět, bojí se odhalení a trestu, a proto se začíná skrývat a přetvářet. Pokud sám své myšlenky a touhy odsuzuje, může se snažit se očistit (třeba pomocí účasti na mši, pokud je věřící). A vší silou se snaží potlačit svoji „zvrácenou“ část. To časem vytváří vnitřní konflikt, který se často navenek projevuje přísností vůči lidem, kteří tuto stránku (chování) projevují. Největší puritáni skrývají ty nejžhavější potlačené touhy. Je to podobné jako s lidmi, kteří zrovna přestali kouřit, jsou to ti nejpřísnější odpůrci kuřáků… J

   Pokud však vnitřní konflikt naplní duši přetlakem, jako v tlakovém hrnci, musíme najít ventil, kterým se upustí tlak, aby nedošlo k výbuchu. Takovým ventilem je fantazie. Prožít si to, po čem člověk touží, ve svém soukromém světě obrazů a představ. Bez následků, jaké nese nevěra, homosexuální vztah, odsouzení společností, boží trest atd. atd.

     Sexuální orientace není otázkou vědomé volby, a proto tito lidé, přestože mohou cítit stud, nemívají pocity viny. V rané pubertě bývá období, kdy těsně před uvědoměním si přitažlivosti druhého pohlaví, vytváříme silné vazby na přátele stejného pohlaví. Intenzita těchto přátelství připomíná chování zamilovaných – vyžadujeme častý kontakt, svěřujeme se úplně se vším, názor druhého je pro nás nesmírně důležitý, často žárlíme na další kamarády, toužíme být nenahraditelní. A jak kriticky pozorujeme přeměnu vlastního těla, vnímáme krásu kamaráda/kamarádky jako jakýsi vzor dokonalosti. Většinou to přejde, když se plně rozvine náš zájem o druhé pohlaví. Většinou na toto „okouzlení“ kamarádem/kamarádkou brzo zapomeneme. Někdy ho potlačíme, protože nám připadá „špatné“. Někdo si je vědom toho, že u něj převažuje touha po osobách stejného pohlaví. Někdo si to nedovolí připustit. A pak se to najednou může provalit po letech, když potká někoho, kdo v něm tuto touhu probudí.

      Špička ledovce nad hladinou je tak malá proti obrovskému světu nevědomí…!

 

     Rozpoznat a přijmout svůj stín, je cílem každého psychoterapeutického a sebepoznávacího procesu. Je to výzva pro každého z nás. Vyžaduje odhodlání, protože nikomu není příjemné setkat se se svým stínem, neboť na něj nejsme nijak pyšní. Ale je to jediná cesta, jak přijmout a milovat sám sebe ve své celistvosti. Je hezké obdivovat jako Narcis svoji krásnou tvář, tu kterou se rozhodneme ukázat světu. Ale není to celá naše pravda…

     Integrovat svůj stín znamená seznámit se s těmi aspekty naší povahy, které bychom někomu jinému nedovolili shlédnout a které bychom ani my sami nebyli dříve přijali.

 

 

Pár otázek

 

Je jisté, že opakovaně čas nad počítačem tráví zrovna nad těmito stránkami? (Třeba většinu času závodí ve formuli nebo sestřeluje stíhačky… :-) )

Považovala jsi ho za dobrého člověka než jsi objevila v počítači konkrétní stránky?

Je dobrý otec?

Byl od začátku vztahu sexuálně odtažitý? Nebo býval vřelejší?

Svědčí, podle tvého názoru, jeho způsoby – oblékání, chování, mluva, způsob jakým se dívá a chová v přítomnosti jiných mužů o tom, že by byl homosexuální?

Všimla sis někdy, že by se dotýkal synů způsobem, který ti nepřipadá vhodný?

Je k tobě jako partner ohleduplný? Váží si tě nebo tě spíš sráží a ponižuje? Má tě rád? Co vypovídají jeho činy?

Jakým způsobem vnímáš lásku (že tě má druhý člověk rád) ? Co je pro tebe ve vztahu důležité? Spolehlivost partnera, finanční zajistění, sex, city (sdílení a projev), společné cíle a zájmy… Přidej si i další hodnoty a udělej si malý žebříček, ať máš lepší obrázek.

Jaký je tvůj názor na homosexualitu obecně? Považuješ to za nepřirozené, nemorální, nepřijatelné?

Mohla by sis ho vážit, kdyby se ti svěřil, že je bisexuální?

Dovedeš si představit, že bys s ním otevřeně mluvila o těchto věcech?

Přichází pro tebe v úvahu pokračovat ve vztahu, jako by se nic nedělo a ukrývat v sobě všechny tyto nejistoty a otázky?

Bývá to on, kdo dá první najevo touhu se milovat? Nebo začínáš ty? Dokážeš, když jste spolu, vnímat pouze tu část svého muže, která je právě s tebou a chce se s tebou milovat? Nemyslet na to, že možná by chtěl i něco jiného?

Myslíš, že by byl schopen navázat a prožívat vztah s jiným mužem? Jak bys reagovala ?

Pokud by ti potvrdil, že je pro něj nepříjemný sex s tebou a s ženami obecně, co bys dělala? Vyhradila by sis právo najít si nějakého milence, protože každý člověk má právo na uspokojující sexuální život? Nebo bys volila rozvod?

Myslíš, že by byl schopný, v tomto období, podívat se na svůj stín? Pokud by to bylo pro něj osvobozující, možná, třeba i nevědomky, dává různé podněty k rozhovoru na podobná témata. Jak reaguje na anekdoty nebo různé poznámky o homosexualitě, vyhýbá se jim?

 

 

    Samozřejmě, že tyto otázky jsou pouze pro tebe. Nečekám, že se k nim vyjádříš v komentářích!!! Myslím, že je velmi důležité, aby sis udělala ty sama v sobě jasno dřív, než se pokusíš dopátrat toho, co je v něm. Abys byla připravena a věděla si rady ať už dostaneš  jakoukoliv odpověď.  

     Dá se čekat, že pro něj to nebude snadné, „sundá pancíř“ pouze v případě, že se nebude cítit ohrožen. Pokud bude vědět, že ho neodsoudíš, nepomluvíš po celém okolí a nebudeš se chtít okamžitě rozvést a žádat po něm vysoké výživné… Je to pravděpodobně jeho Achillova pata, jeho slabé místo, a pokud s tím statečně zápolí, bude se cítit zrazen, pokud ho odhalíš, tvrdě odsoudíš a zdiskredituješ. Chce to opatrnost, takt a dobrou vůli.

 

Pár možných vysvětlení

     Možná to byla náhoda, omylem na něco kliknul a otevřela se mu tato stránka.

     Možná ho zaujaly nějaké obrazy, co se týče techniky nebo velikosti či tvaru penisu herců. (Zaujetí pro srovnávání velikosti svého přirození, které projevují chlapci a dospívající, často přetrvává i u mužů.)

     Možná cítí  sexuální přitažlivost vůči mužům a bojuje s ní. Ventiluje to přes imaginární internetový svět. Nedovolí si navázat nějaký vztah protože je to proti jeho morálním zásadám a nechce poškodit pověst vlastní a své rodiny.

     Možná občas sleduje ze zvědavosti, nebo jiného důvodu, homosexuální pornofilmy. Třeba prožívá podobné vzrušení, jako někdo jiný, kdo se dívá na thriler nebo na horor, a přece to neznamená, že by byl sám schopen vraždy nebo jiného násilí. V praxi by třeba o vztah s mužem ani neměl zájem.

 

Na závěr

    Chápu, že pokud se potvrdí, že je opravdu homosexuální (ve vašem případě spíše bisexuální), tak se budeš cítit podvedená: Měl mi to říct narovinu…!

     Ani v tom případě ale není jisté, že si tě vzal jenom „pro oči sousedů“.  Možná si dříve svoji orientaci ani sám nepřipustil… Podle toho, do jaké míry si stojí za svou volbou – oženit se s tebou a mít děti – poznáš, nakolik jsi pro něho důležitá.

    Čím větší pochopení bude mezi vámi, k tím lepšímu řešení dojdete. I kdyby ses rozhodla teď anebo v budoucnu rozvést, protože by ses třeba zamilovala a chtěla prožít intenzivnější vztah, ve kterém bys cítila větší přijetí jako žena, je důležité neztratit úctu jeden k druhému. Ať už je to jak chce, je důležité, i pro vaše syny, aby nebyl tvůj manžel ponížen ani jako člověk, ani jako muž. Každý má právo na to být, jaký je!! 

Kalli

Sdílejte
Předchozí článekSoupis příjemců
Další článekUskutečněný sen
Redakce magazínu ČesiVŘecku vám pomáhá najít ideální dovolenou, spojit se s ostatními Čechy v Řecku a vzájemně si předávat tipy a rady.

25 KOMENTÁŘE

  1. Pokud bylo vše ok než jsi na to přišla, neřeš to a pokus se to ignorovat.
    Víš, jednou jsem se setkal s případem, kdy normální, ženatý, bezúhonný, spořádaný otec rodiny jel autobusem MHD a z okna autobusu v zastávce viděl na pískovišti přirození ohnutého, na pískovišti si hrajícího, malého děvčátka. A pak jich bylo několik dalších v různých intervalech.
    Všechno znám velmi autenticky a doslovně-něco se v něm hnulo, zlomilo a musel…
    Takže pokud je tak jak píšeš a rozumíte si i “postelově”, i když jen víkendově-a máš ho ráda a je to jinak v poho, vůbec to neřeš. Řekové totiž ctí rodinu a na tom si zakládají-což víš-TEČKA.
    Hodně štěstí, žádné trápení a klídek.
    P.S. Je to můj názor, moje rada, ne dogma, katalavenis Mori mu?!

  2. [5] musel co, karle?? ja nevim, jestli se takovehle veci daji ignorovat a predstirat, ze se nic nedeje. zenske tyhle zalezitosti asi resi dost citove a nejen “postelove”, rekla bych…

  3. [5] Jen se chci zeptat,karle vy se s pisatelkou znate tak duverne a dobre ,ze pouzivate vyraz mori?ve starorectite I v rectine ma toto slovo 3 vyznamy .Moros-trelos,moro-mikro paidi,mori-duverne osloveni zeny,kterou velmi dobre zname ,pani M .si urcite nejdriv odpovi na vsechny polozene otazky a pak sama zvoli tu cestu .ktera ji bude vyhovovat .me osobne vase posledni fraze prijde prinejmensim vuci zene.jenz neznate dost nevhodna …..

  4. mila M., mozna je to nejvetsi dar, ktery te mohl potkat. nez si hrat na sporadane manzelstvi. takovy kamen do stojatych vod rybnika muze byt velmi prinosny. vubec te neznam, ale kdyz tu ctu, co vsechno delas ‘pro klid v rodine’ a predpokladam, ze bys toho mohla napsat mnohem vice, mne se tedy z toho svira zaludek. sorry 🙂

  5. [7] Souhlasím, omlouvám se, snažil jsem se celou věc zhlehčit..nevhodně, už to nikdy neudělám a mezi vás se plést nebudu, přeji hezký, sluníčkový den a dobrý pocit zadostiučinění

  6. [9] Milý Karle, jen se mezi nás pleť! Já myslím, že tato diskuze je přesnou ukázkou, jak jsou muži a ženy rozdílní a mají tudíž rozdílný pohled na věc. Což může být jen přínosem. Vzpomeňte si na polský film Sexmise. Jak se tam ty ženské děsně samy nudily. Karle, co bys dělal ty, kdyby jsi zjistil, že si tvá žena našla přítelkyni? Neutrpělo by tvé mužské ego? Nemyslel bys, že jí už nestačíš? Fakt, zkus odpovědět upřímně. Díky!

  7. [7] Atheno, ja myslim, ze to Karel nemyslel nijak urazlive. Ja sama si pamatuju, co jsem nadelala seku (bez hacku), kdyz jsem byla v nejake cizi zemi a ucila se novy jazyk. A karel je tady nastesti mezi nami, takze to je v pohode, ted uz bude znat vsechny vyznamy toho slova na cely zivot:))
    Prvvni ceske slovo mych deti bylo kolo a to pri zivote v Recku bylo hotove peklo:)

  8. [9] Kdepak Karle,pište a pleťte se dál….to asi já jsem puntičkářka,miluju všechno řecké,archeologii i starořečtinu,takže to asi beru ty slovíčka zbytečně vážně….Jak píšou děvčata přede mnou,je zapotřebí mužského pohledu na celou věc,takže je neopouštějte a pište dáááál.A pro mě bude lepší se držet stranou:).Kalí synécheia!!!

  9. [11] Já vím,že to nemyslel vůbec urážlivě,řecký jazyk je jedním z nejtěžších a každé slovo má několik významů,jen záleží hodně na tom kdy a kde to slovíčko použijeme.Pájo,dám ti př.o přestávce ve škole,kterou navštěvuji si většinou chodím pro kávu do jedné z kaváren.Kolemjdoucí muž kolem padesátky a dost zanedbaný ,na mě zničeho nic pokřikuje už z dálky “na se keráso enan kafé ” MORI MOY”,v tu chvíli mě přešla i chuť na tu kávu,která se uvnitř připravovala a cítila jsem se fakt hrozně!!Tím chci jen říct,že né vždycky některé slovo sedí ,záleží hodně na okolnostech.Jinak by bylo škoda aby Karel nepsal komentáře,které jsou přínosem těmto stránkám a tak jsem to asi zřejmě já kdo se zbytečně chytl za to poslední slovíčko,jelikož téma článku bylo jiné .Tak sorry 🙂

  10. [13] :)) vidis, a mne nikdo mori mou nerika!! a me to docela stve, protoze si rikam, jestli nahodou neni neco spatne?!?
    a kdyz mi kamaradky vypraveji, jak na ne nekdo pokrikuje a piska, tak ja si nemam na co stezovat a rikam si, proc na me nikdo nepiska a nepokrikuje?:))

    ale to uz jsme trosku pryc od tematu clanku.

  11. [14] Ještě jednou a naposledy odbočím od tématu a zeptám se tě:a ty o to pokřikování a pískání od cizích mužů na ulici stojíš???
    Já si myslím,že člověk,který je sám se sebou spokojený a ví co od života chce,vede spořádaný rodinný život ,nemá potřebu žádného pískání a okřikování na ulici.Já to beru ,ve svém případě za dost nevhodné a urážlivé a většinou na to nereaguji a nebo rychle mizím,v žádném případě mi tento styl nijak neimponuje!:(. Jo,pokud je to “moro mou” od manžela,pak mi to pořád ještě ve 40 letech lichotí,né ovšem od kdejakého oplzlíka,co má potřebu si něco na ulici dokazovat….:)A ted už k tématu…Ahoj.

  12. Opravdu zajímavé komentáře a myslím, že vůbec nejsou daleko od tématu, naopak dávají nám příležitost sledovat, jaké reakce jsou vhodné a jaké spíš nepomůžou, i když jsou myšleny dobře.
    Na Karlově komentáři je jasně cítit přátelský a svým způsobem uklidňující tón. (Takhle by mluvil chlap s chlapem). Opravdu, oslovení “mori” může být užito i ve smyslu “blázínku”, záleží hodně na způsobu vyslovení, na zabarvení hlasu atd. V tom není problém. Myslím, že skutečný problém, na který ženy reagují podrážděně, je když muž “omlouvá” chování jiného muže a žena má pocit, že ona je označena za ne-normálního blázínka, který to cítí a vnímá hloupě přehnaně a nelogicky.
    M. nepotřebuje chlácholení ve stylu “Není to se mnou tak hrozné, nebuď hysterická!” Kdyby její muž reagoval takto, tak by spíš přilil olej do ohně. M. potřebuje ujištění, že ji manžel chce, že je respektována a že má právo na své pocity. Pak pro ni bude snadnější respektovat a akceptovat i svého muže.
    Nicméně je dobré, když si my ženy uvědomíme, že ne všichni ukazují své sympatie a podporu objetím a pohlazením. Chlapi to dělají dloubnutím do žeber a nebo strčením do ramene a myslejí to při tom stejně dobře, jako my…

  13. [14] Pokřikování a pískání po dívce, která jde po ulici, souvisí s fenoménem, kterému se říká sex-appeal. Vtipné je, že si často ženy tuto svoji atraktivitu, nebo jakési vábivé vysílání vůči mužům ani neuvědomují. Chlapi to ale vidí a cítí okamžitě a proto na to reagují. Měla jsem kdysi jednu klientku, která si stěžovala, že všichni muži chtějí jenom sex. Byla velmi zklamaná a říkala, že už to věčné obtěžování nemůže snášet a že už nechce žádný vztah. Navrhla jsem jí, zda nechce trochu pozměnit způsob oblékání. S velkým údivem si uvědomila, že kraťoučké sukénky a hluboké výstřihy jako by říkaly: “Hele jaký mám zadeček! Koukni na ty prsa!” Sama měla pocit, že se obléká moderně, ale vůbec si nepřiznávala, že je to vyzývavé. Změnila styl oblékání, a moc jí nové elegantní modely slušely. Krátce nato se provdala za jednoho lékaře. (Sexuální atraktivita je pro mnoho žen věc, která souvisí s jejich stínem…)
    Jisté je, že ženská přitažlivost není jen v oblékání. Některé jsou dokonalé, s krásnou postavou i tváří a přesto nemají to cosi, co muže láká. A jiné mají šmrnc i když mají na sobě pytel od brambor. Asi to souvisí s jistým očekáváním a s otevřeností vůči sexualitě a sexuálním partnerům obecně.
    Abych to tak shrnula, zcela obecně a teoreticky: Chlapi pravděpodobně nepískají na ženy, u kterých předpokládají, že se neohlédnou a aspoň neusmějí. Protože je nebaví, že některé (prakticky všechny!) ženy chtějí, aby se na ně pískalo, ale tváří se, že se jim to nelíbí… 🙂

  14. [17] dobre, kalli, zkusim to. ale jestli na me nikdo nezapiska, az vylezu v minisukni, mas me na svedomi:)))

  15. Dobrý nápad s tím filmem, Dancho! Mohl by to být dobrý způsob, jak zavést rozhovor na různá témata… Ve filmu American Beauty (Americká krása) je hezký příklad toho, jak muž, který potlačit svoji homosexuální orientaci, je plný agrese a zloby. Nedokáže tolerovat u ostatních to, po čem sám touží ale sám sobě nedovolí. V českém filmu Venkovský učitel je zase hezky vidět svět mladého gaye, který vůbec není úchylný zvrhlík, ale citlivý a laskavý člověk.

  16. Ani na mna nikto nepiska 🙁 To je fakt deprimujuce. Ostrovanka, vyberieme sa spolu do ulic v mini. Ale potom ak niekto zapiska, nebudeme vediet na ktoru to bolo hahahha

    Dancha, teda ty mas pamat. Sexmisia, polsky sci -fi, sranda! 🙂

  17. Mila Kalli, dekuju za rady a taky vsem ostatnim. Lezi mi to v zaludku jako kamen a vubec nevim, jak dal. A jak psal nekdo vyse, lepsi fakt nevedet. Litujun toho, ze jsem na to prisla.

  18. [22] nelituj niceho v zivote!mas dve krasne deti,ja osobne bych si zkusila odpovedet na vsechny kaliiny otazky a dle toho bych konala .v kazdem pripade bych si s nim o tom otevrene promluvila ,a uvidis o co jde,treba jen serfuje ,a plni si tak nejake sve tajne touhy ,ty byvas vecer unavena ….to zname vsechny ,jako zeny v domacnosti,treba chce jen vic lasky a citit ,ze po nem porad touzis ….

  19. Ve vodorovném směru sbíráme zkušenosti mezi lidmi, avšak jen vědomí svislice našemu životu dává ten rozměr, který by nám, “třírozměrným bytostem”, jinak chyběl.

    Z toho, co paní M. popsala a Kalliope zpřístupnila a spekulativně rozvinula, se mi zdá vyplývat ještě jedna zde nediskutovaná otázka. Má smysl jen za předpokladu, že zmíněné webové stránky v počítači nebyly jen dílem náhodné návštěvy, což je dost dobře možné. Ale předpokládejme, že nebyly.

    Co je podstatným důvodem, pro který se manžel paní M. na jedné straně vztahuje ke svému Spasiteli, ale současně na straně druhé nechce společně s Ním překonat své vlastní protipřirozené touhy?

    Odpověď může souviset i s tím, že se jeho paní nechala pokřtít, ačkoli velikonoční zprávu dosud nepřijala, a že se společně se svým mužem rozhodla pro církevní svatbu, ačkoli sama její smysl nechápe.

    Tedy: zdá se mi, že v tom vertikálním vztahu je v nepořádku dost věcí na to, aby začaly troskotat vztahy horizontální.

  20. [24] Milý příteli, máš na mysli, že pokud by se M. nechala s plným vědomím a horoucím srdcem pokřtít, tak pak by s pomocí Spasitele dokázala změnit “protipřirozené touhy” svého manžela? 🙂
    Kdo určuje, co je přirozené a co ne? Jsme, my lidé, součástí přírody nebo ne? Podle výzkumů kanadského biologa Bruce Bagemihla (viz kniha Biological Exuberance – Biologická nevázanost, 1999) byl sexuální styk mezi jedinci téhož pohlaví zjištěn u 471 živočišných druhů, nejvíce u savců a ptáků.
    Vědci praví, že sexuální orientace není otázkou volby, že je závislá na genetických faktorech a raném děložním prostředí. To je biologická úroveň. Možná, že na úrovni Duše volba sexuální preference existuje, ale kdo má právo ji soudit? Co můžeme vědět o tom, co ten který člověk ke svému vývoji potřebuje, jakou zkušeností si má projít?
    A Spasitel je mimo nás? Nachází se někde na vertikále vysoko nad námi? Nebo je správnější směr hledět dovnitř, hluboko do svého srdce a najít ho tam? A pokud přijímám a miluji sebe sama a žiji jak jen nejlíp dokážu s tím vybavením, které mi bůh (Spasitel, příroda, život…) dal, není to snad nejlepší způsob, jak svého tvůrce uctít?
    Díky za komentář a díky, žes mě kdysi naučil dívat se na hvězdy. 🙂

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím zadejte komentář
Prosím zadejte zde vaše jméno