Skip to content Skip to sidebar Skip to footer

Pomoc, o kterou nikdo nestojí

Rate this post

nebo stojí?

 

 

Napravit pověst Řecka v českých médiích je docela tvrdý oříšek. Zvláště, když lidé už několik let čtou zkazky o líných Řecích, kteří místo práce pijí frapé nebo ouzo, v lepším případě stávkují. O tisícových platech uklízeček, bonusech za včasný příchod do práce či dvoutisícových důchodech. A i kdyby to nebla úplná pravda, na každém šprochu pravdy trochu. Jenže zásadní problém je v tom, že každá polopravda je zároveň pololží a tisíckrát omlílaná lež se pak pro veřejnost stává pravdou.

Pozvala jsem několik svých přátel se slovy „pojďte obhájit Řecko“ na sklenku ouza do místní kavárny. Pozvání přijala Eleni (54), Řekyně narozená v Čechách, která v Řecku žije přes třicet let, učitel hudby Jannis (40) se svojí českou manželkou Klárou (32), matkou dvou dětí, stavební inženýr Alekos (50) a podnikatel Spyros (62).

Všichni pozvaní měli jedno společné: minulou neděli, kdy se hlasovalo v řeckém parlamentu o další půjčce, byli demonstrovat v ulicích. Demonstrovali proti půjčce, která má jejich zemi zadlužit na dalších čtyřicet let dopředu. Proti půjčce, která nikam nevede, protože je pak potřeba si půjčovat další a další peníze, aby bylo na splácení úroků. Proti půjčce, jež vede celý národ do záhuby, protože bere chléb od úst těm, kteří nic nemají, sociálně nejslabším. Při každé velké demonstraci se bohužel najde skupina výtržníků, která ničí, pálí a rabuje. Eleni tvrdí, že za výtržnostmi stojí policie, která měla v davech své lidi (i z řad cizinců) rozpoutávající boje. Vyrabované zboží se pak prý prodávalo velmi levně v sousední Albánii. Jannis s Klárou odsuzují rabování, ale zároveň vysvětlují, že jedině zapálením státních budov mohou demonstranti dát vládě najevo svoji nevoli. V parlamentu se hlasuje o budoucnosti země, ale lid se k němu nemůže vyjádřit, místo toho dostane další dávku slzného plynu přímo do obličeje. Hlasuje totiž vláda, která nebyla nikým zvolena (prozatimní vláda technokratů), v čele s premiérem, významným bankéřem, který byl nasazen nadnárodními bankami, aby hájil jejich zájmy, ne však zájmy svého lidu. Demonstrují za to, aby byli hnáni k zodpovědnosti ti, kteří zemi přivedli na pokraj krachu. Ti, kteří rozházeli a nakradli miliardy eur. Ti, kteří si své bohatství převedli na tajná konta v daňových rájích. Jen z jejich peněz by byla země okamžitě zachráněna.

Namítám, že teď je pozdě demonstrovat a naříkat nad rozlitým mlékem, když země stojí před krachem. Premiér Papadimos v přímém televizním přenosu prohlásil, že pokud země půjčku nedostane, nastane neřízený bankrot, stát nebude mít dost peněz na vyplácení platů a důchodů, nebudou k sehnání pohonné hmoty a různé produkty, zhroutí se celý systém a začne rabování a sociální nepokoje. Není tedy lepší snížit platy, než nedostat žádné?

Alekos se Spyrosem vrtí nesouhlasně hlavou. Přidávají se k nim i všichni ostatní. Jeden přes druhého tvrdí, že tenhle strašák je vytažen vždycky, když začne být půjčka, tak výhodná pro bohaté bankéře a tak nevýhodná pro řecké občany, ohrožena. Je to jen propaganda velkých národů, kteří chtějí Řecko zničit. Naopak, všichni se shodují v tom, že je pouze třeba upravit špatně nastavené zákony. Místo snižování platů a zvyšování cen a zavádění nových daní by měl stát více podporovat svoji ekonomiku a podnikání. Jak mohou lidé utrácet peníze s nižšími platy a vyššími cenami? Spyros mi vypráví, že i když podniká už mnoho let a jeho rukama protekly desítky milionů eur, nikdy nebude bohatý. Každý, kdo podniká musí totiž nejdříve prorazit hustou síť nekonečné administrativy, uplatit úředníky a pak platit, platit a zase platit. Klára se rozčiluje, že do Řecka se dováží ovoce a maso z Argentiny, brambory z Egypta, luštěniny z Itálie, rozpínají se řetězce německých supermarketů a přitom vše je zde, na dosah ruky. Řecko má vítr, vodu a slunce. Nerostná bohatství, námořnictví, památky a cestovní ruch.

Na moji otázku, zda si připouštějí, že si žili nad poměry, má každý svoji odpověď. Eleni vypráví, že když přišla do Řecka sama se dvěma malými dětmi, neměla možnost uplatnění. Neexistovaly družiny a škola končila každý den ve 12.30. Dopoledne chodila uklízet do soukromých domů a po večerech, když děti usnuly, umývala nádobí v restauracích. Neměla pojištění a žádné zabezpečení. Lékařské ošetření platila ze své kapsy a celá léta doslova živořila. Před několika lety se jí podařilo sehnat stálé místo asistentky ve škole pro postižené, takže je teď legálně zaměstnaná, má pojištění, nárok na zdravotní péči, jenže najednou jsou všechny její jistoty tytam. Přiznává, že měla velmi dobrý plat, za 6,5 hodiny denně dostávala 1180 eur měsíčně . Dnes však má plat snížený na 650 eur měsíčně za 8 hodinovou pracovní dobu. Už ale deset měsíců nedostala zaplaceno. Auto, bez kterého se neobejde, spolyká na splátkách 180 eur měsíčně. Děti už naštěstí vyrostly a jsou samostatné, takže jí finančně pomáhají. Jí však hrozí vyhazov, bída a hlad.

Alekos je už dva roky nezaměstnaný. Zatím žije z rezerv, které si prozřetelně nastřádal v lepších časech. Rodinu teď živí jeho žena, která je sekretářkou na místní univerzitě. Ovšem v rámci šetření se jedná o zrušení pracovních míst, možná dokonce samotné jónské univerzity, a jejich dvě děti jsou zatím malé, obě chodí do základní školy.

Jannis byl zaměstnán v hudebním gymnáziu na částečný úvazek, ale byl propuštěn. Učí tedy hru na kytaru v soukromých hudebních školách. Bydlí ve vesnici, kam jede jeden autobus denně z hlavního města. Měsíčně projezdí asi tři sta eur, dalších tři sta dá za zdravotní a sociální pojištění. Nová daň z nemovitosti ho přišla letos na 450 eur. Pro své malé děti nemůže zaplatit žádné zájmové kroužky, protože už mu na ně nezbývá. Na vysoké noze si nežil podle svých slov nikdy, teď je ale situace téměř neúnosná.

Spyros říká, že nad poměry si žili hlavně státní zaměstnanci. Těch byla v Řecku téměř desetina národa. Jenže dalších devět desetin žádné státní výhody nemělo. Je pravda, že si Řekové před dvaceti lety najednou začali kupovat drahá auta, dokonce podle statistik jezdí v Řecku více BMW a Mercedesů než v Německu. Lidé si pořídili vlastní bydlení a utráceli obrovské množství peněz. Jenže stát jim tvrdil, že má dost peněz, banky nastavily velice výhodné půjčky a protože lidé neměli obavu, co bude zítra, začali si hromadně půjčovat. Německo si mnulo ruce, neboť mělo v Řecku jedno z největších odbytišť svých produktů a banky měly plné ruce práce a úroky se jim jen sypaly.

A co krácení daní? Alekos přiznává, že daně se snažili šidit všichni téměř bez výjimek. Namítá však, že odpor k placení daní vznikl hlavně špatnými zákony. Lidé měli oprávněný dojem, že za své daně nic nedostanou. Silnice jsou v hrozném stavu, zdravotnictví a školství pořádně nefunguje, takže je třeba si platit soukromé lékaře a pro děti najímat soukromé učitele. K tomu všemu je v lidské povaze, že pokud jsou tak špatně nastavené zákony, které umožňují zcela beztrestné daňové úniky, je celkem přirozené daně šidit, ať je člověk Řek, Čech či Němec.

Jaké je tedy řešení? Všichni chtějí nové volby, ovšem na otázku, koho by volili, nedokáže nikdo přesně odpovědět. Lidé jsou tak zklamaní falešnými sliby politiků a zaprodanců, že nemají, komu by dali svůj hlas.

Dopíjíme ouzo a já se zajímám, jak moji hosté vnímají pohled Evropy na Řeky, jako na nepracující národ, neustále vysedávající v kavárnách. Eleni se zlobí, že je to stejné, jako kdyby Řekové tvrdili o všech Češích, že nedělají nic jiného, než že pijí pivo hospodě. Spyros zase oponuje, že Řekové si umějí života užívat a tím, že mají hodně slunečných dnů, tráví většinu svého volného času venku. Někdy pijí frapé, jindy ouzo a často se scházejí jen tak, aby si společně poklábosili nebo zazpívali pár řeckých písní o bárce na moři a ztracené lásce. „Nikdo nás nezlomí. Přežili jsme už spoustu těžkých období, přežijeme i tohle. Nám stačí trocha chleba a oleje,“ dodává Spyros.

Poté, co se rozloučíme, dochází mi jedna věc. Řekové jsou hrdí. Raději budou chudí, ale svobodní, než aby měli dluhy, které nejsou schopni splácet a byli zavázani Evropě, která jim diktuje podmínky. Ne nadarmo vyjadřují pruhy na jejich vlajce slova „Svobodu nebo smrt“.

A ať je to z evropského pohledu jakkoliv nepochopitelné nebo směšné, je dobré se občas zamyslet nad tím, že jednotná Evropa nemusí nutně znamenat jednotné smýšlení a jednotnou mentalitu.

Pavla Smetanová, publikováno v časopise Ekonom

 

13 Comments

  • stefan ANESTIS
    Posted 4.3.2012 at 18:42

    K Vasemu prispevku neni co dodat opravdu moc vystizne a hlavne pravdive Kez by to takhle chapalo vice lidi Vas clanek me dojal Taky to tvrdim dlouhou dobu ale malo kdo mi veri Obzvlast v Cesku

    Odpovědět
  • Petra Lefkas
    Posted 5.3.2012 at 9:41

    Nadhera.. souhlasim krasne napsane. Chtelo by to otisknout ve vice Ceskych novinach…

    Odpovědět
  • Petra
    Posted 5.3.2012 at 9:57

    Cesi jsou ovce.. vsemu se prizpusobi a vse odkyvou.. kdyby mysleli vsichni lidi v evrope trochu revolucne urcite by to bylo lepsi..

    Odpovědět
  • Jana
    Posted 5.3.2012 at 14:13

    i řekové jsou ovce

    Odpovědět
  • ILIAS
    Posted 5.3.2012 at 17:19

    GREECE AND THE CZECH SHEEP FOR SALE! A TO PROSIM ZA PAKATEL. COZ TAKHLE PROMENIT SE V CHYTRA KUZLATKA A NEOTVIRAT VLKUM DVERE???!!!

    Odpovědět
  • Georg Nepolský
    Posted 6.3.2012 at 6:24

    ……..parlamentní demokracie všech zemí světa se neosvědčila. Jednotlivé vlády musejí fungovat na skutečném demokratickém principu – primátu občana nad státem.
    Stranokratický způsob vládnutí je vždy cestou do “pekel”. ( korupce ).

    Odpovědět
  • manoulka
    Posted 6.3.2012 at 15:00

    V našich “objektivních” médiích byly doposud všechny demonstrace prezentovány jako záležitost odborů, komnistů a protesty úředníků proti odebírání výhod. O odporu Řeků k dalšímu zadlužování ani slovo, naopak – cca 75 % jich prý touží zůstat v EU a jen natahují své líné pracky pro další a další půjčky… Co z nich mají skutečně, o tom ani zmínka…Masáž a manipulace udělaly své…
    Do Řecka jezdím min. 2x do roka už spoustu let a neuvažuji o změně, naopak. Vidím totiž ty zavřené taverny i malebné penzionky, vidím, že turisté ubývají, vidím každý kousek půdy ozdobený cedulí “na prodej”. Vidím, jak se rok od roku dříve veselé a usměvavé tváře místních zachmuřují, u některých se za rok odehrály obrovské změny – děti je opustily i s vnoučaty a odešly za prací do Kanady či Austrálie, úspory se tenčí, je třeba podporovat staré rodiče, kterým se důchod ztenčil na neúnosné minimum…A tak bych mohla pokračovat. Nikdy nezapomenu na slzy v očích Nikose z Kalymnosu, když trávil poslední den se svým jediným vnoučkem, ráno odlétal s rodiči do Austrálie…Mám z toho smutek v srdci, zvláště když čtu, jak se chystá obří výprodej přístavů, pozemků, nerostného bohatství a mám nepříjemný pocit, že o tohle vlastně od prvopočátku šlo…
    Nejsem k Řecku nekritická, jen se na jeho obyvatele dívám prizmatem zpětného pohledu a vím, že jejich mentalita není o nic horší, než ta naše, jen byli donedávna o poznání bezstarostnější a usměvavější. Nechápali při návštěvě Česka ty naše podmračené výrazy. Dnes už je tam vídám rovněž a je mi to moc líto. Přesto se tam zas nesmírně těším…Sorry za dlouhý elaborát, musela jsem se z toho vypsat.
    Pavlo, díky, čtu tě ráda, ale reaguji poprvé:-)

    Odpovědět
  • Pavel
    Posted 7.3.2012 at 11:43

    Pokud se nenajde jeden VELKY CĚCH,a neprovede se
    defenestrace bude u nás hůře.

    Odpovědět
  • danka
    Posted 8.3.2012 at 9:40

    skvele napisane, vidno, ze autorka do veci “vidi” ako sa hovori

    Odpovědět
  • Tonda Klika
    Posted 8.3.2012 at 14:14

    Pane bože, to je jak článek z Rudého Práva z roku 1980 o chudých soiudruzích z Nicaragui, kterým ubližují zlí Američané. Já samozřejmě nikomu nepřeju nic špatného, ale je potřeba to vidět v širším kontextu a oprostit se o svůj subjektivní pohled. Tady to není o chudině, státních zaměstnancích, mladých, rudých atd., ale jen o Řecku. To si prostě žilo nad své poměry a bohužel nešťastnou konstelací se to nyní peojevilo a musí řešit. Je to stejné, jako bych sekal půjčky u Providentu, vytloukal klín klínem, pak došlo na to že nemám nic, jen dlužím a exekutor by to se mnou chtěl řešit. A teď by se ozvala manželka, že ona z toho nic neměla (přesto, že se mnou po celoudobu žila, o všem věděla tad.) a tvrdila by, že auto jsem si koupil já, ona že chodila pěšky (ale také jsem jí vozil), že na tu drahou TV nekoukala atd. Děti by mě začaly nenávidět, protože by najednou neměli nový mobil každý půl roku apod. Rodina si žila nad poměry a basta. Pochopitelně že Německu , Francii a celé “zdravé” Evropě jde o jejich kejhák, aby se nespustilo domino, ale to je bohužel v zájmu i nás. Zajímalo by mě, kdo z této zmiňované společnosti popíjející ouzo volil v dobách blahobytu opozici nebo stranu, která na to upozorňovala a už tenkrát slibovala utahování opasků. Vsadím se, že nikdo, člověk je od přírody líný tvor, hledající cestu nejmenšího odporu a dosavadní život se všem líbil (i mně by se líbil). Ale teď všechno svádět na politiky, státní úředníky atd. je hodně unfair. Svým způsobem k tomuto konci přispěli všichni obyvatelé Řecka a pochopitelně politické zájmy EU, zcela ignorující ekonomickou odlišnost jejích členů. Přeji všem, aby se co nejdříve z tohoto oklepali a celé Evropě ukázali, co v nich je. Ale jen svojí hrdostí nic nedokážou…

    Odpovědět
  • maly liny nemakacenko Rek
    Posted 12.3.2012 at 18:20

    Nic noveho….dobre se to cetlo……..
    Neni treba psat clanky o nas….je totiz pozde..
    Mili Cesi
    My si svou stezku si najdem..
    Jsme narod mnoha tisicove historie..
    plne tragedii,radosti a slz….
    krve a zrady…
    Je smesne se snazit vysvetlovat v dnesnich dnech vam Cechum ze my Ellines nejsme to co vam vase media poslusne Germanum nazvanily….
    Co vam jeste nedoslo je ze my co u vas vyrostli tyto vulgarnosti neodpustime.

    Odpovědět
  • Franta z Moravy
    Posted 18.3.2012 at 20:29

    Máte naprostou pravdu – tu půjčku ma kterou se skládá celá Evropa včetně států, v kterých mají několikásobně nižšší platy a důchody prostě nepřijměte. Uleví se všem Vám i nám.

    Odpovědět

Leave a Comment

0.0/5