…i lidé v něm.
Právě jsem se vrátil z malé, vesnické taverny s romantickým jménem „Navona“. Její sympatický a pohostinný majitel Makis byl kdysi kapitánem na velké, řecké námořní lodi a prý ačkoli obeplul celý svět, učaroval mu italský přístav nesoucí stejné jméno. Vždy když o tom vypráví, zalesknou se mu oči : „ Byla krásně opálená, dlouhé černé vlasy, hnědé oči, nádherné nohy..“ . Ohlédne se do kuchyně : „ Spirdulo co je s tím stifadem pro Karlose?“. Spirdula, Makisova žena výborně vaří a v taverně střídavě vypomáhají i jejich tři nedospělé šikovné dcerky. Do krásky z Navony má daleko, ale je vidět, že žijí spokojeně.
Vlastně jsem přijel na kus řeči za chlapama, kteří patří k této typicky vesnické taverně jako inventář již léta. V každé roční době, v pátek i svátek. Jen to mají jinak, než češští štamgasti. Tihle vydrží u řeckého kafe sedět dlouhé hodiny, či pijí zdejší specialitu tzipuro /domácí pálenka z vína/ s vodou. Pivo tu piju jen já. Schází se až v podvečer.
„Tak co Karlo, jak je? Já včera sklidil 5 kg rajčat, 15 okurek a mám dvě čerstvá jehňata. Dlouho jsi tady nebyl, co nového u tebe? “, povídá místní velmi pracovitý všeuměl Spiros a podává mi ruku. 68 letý statný chlapík, který mě učil dělat pergoly a krby. Má výborné víno i tzipuro. Chová i včely, takže fantastický med. „Prý tam máš spoustu krásných holek“ , povídá Jorgos po přivítání, další z úderného „tzipurového komanda“ . I Jorgos má ve zdejších kopcích ovce, kozy i oslíka. Krom toho je malíř-natěrač, takže neustále v pernamenci. Trojlístek specialistů „na všechno“ doplňuje další Jorgos. Nejzavalitější a oproti ostatním, jen o hlavu menší než já. „ No, taky bys nás mohl pozvat k tobě do baru abychom je omrkli, nepotřebuješ s něčím pomoc?“ , povídá a dobrácky se směje, „ mám pro tebe vajíčka, ve městě už stojí půl euro, víš to? “ dodává. Chová krávy, králíky a ovce. Nade vše miluje svého malého pejska neznámé rasy slyšící na jméno Bubu. Všude ho bere s sebou. Naučil ho jezdit na „podlaze“ svého skůtru a Bubu navíc odmítá spát jinde než s Jorgosem v posteli.. Fajn parta, bezva chlapi.
A tak jsem začal vyprávět a popisovat naše krásné zákazníky něžného pohlaví. Totiž přijeli na soustředění cvičenky Bikram-jogy studia v Praze. Jedna z vil se po půl denní práci dá proměnit v konferenční místnost či tělocvičnu pro 20 osob včetně zrcadel po celé stěně. Viseli mi na rtech, když jsem popisoval jak po náročném cvičení všechny skáčou do bazénu odhazujíc mokré cvičební úbory, zatím co já měřím PH bazénu..
Probrali jsme vše od rajčat přes děvčata po politiku. Vlastně jsem je přijel pozvat na párty s děvčaty. Večer totiž budu dělat ryby a bezva kumpanie děvčat chtěla poznat místní opravdické Řeky tohoto ražení. Od grilování po řecký tanec. I když jsou trochu v letech umí udělat atmosféru a těší je pozornost hezkých cvičenek. Tak jako vloni i předloni.
Jen já i Eva si užijeme řecko-český večer v kalupu obsluhování i tlumočením, ale i tak se moc těšíme. Je to fakt zážitek, ale to snad víte…
Všechno to jsou chlapi v důchodovém věku. S mozolnatýma rukama. Ne od ouza, ale od práce. Tak jako ostatní zemědělci nejen v této vesnici ostrova Lefkáda.
omlouvám se, ale článek se má jmenovat ” Prosluněné je Řecko i lidé v něm”.
karle, tak se to jmenuje, ale jen kdyz kliknes na uvodni stranku. je to tam v perexu… jinak bychom museli vymyslet perex a to bys mozna nechtel:) diky.
hezké. a jak to dopadlo?
jako vždy – všichni nadmíru spokojeni – chlapi i holky, já i Eva…