a co byste delali na miste Jany vy?
Chtěla bych Vás touto cestou požádat o Vaši radu či pohled na moji situaci, protože jsem nenarazila ještě na nikoho nestranného a potřebuji pomoct. Je mi dvacet let, do Řecka jezdím každoročně už od mých dvanácti let a vybudovala jsem si k němu obrovský vztah, že jsem začala tančit v tanečních souborech a učit se hrát na některé tradiční hudební nástroje (k hudbě a tanci mám velký vztah od malička). Před 14 měsíci jsem se seznámila se svým přítelem (původem z Kréty), který studoval nějakou chvíli na VŠ v ČR a představa života tady se mu natolik zalíbila, že od té doby byl rozhodnutý a pořád prohlašoval, že se chce oženit a usadit tady. To tedy prohlašoval už v době, než jsem ho poznala, to byl taky důvod, proč jsem našemu vztahu dala šanci, protože jsem si říkala, že tu nejdůležitější a nejsložitější otázku, která trápí takovýto pár nejvíce, máme již vyřešenou. Tak tomu bylo až do minulého měsíce. Jeho rodiče jsou sice rádi, že jejich syn má konečně nějakou holku (ač je to u Řeků k neuvěření, jsem jeho první), ale za každou cenu si ho chtějí udržet na Krétě. Především jeho matka, která je na něm závislá. Několikrát mi řekla, že je její srdce, její život, její všechno, že je její nejlepší kamarád, že to jemu se svěřuje se svými problémy a starostmi, ne svému muži, neustále ho vychvaluje a jeho bratra, tedy jejího druhého syna shazuje a pomlouvá, protože se rozhodl žít svůj vlastní život, není to mamánek jako ten můj… Její výchova měla obrovský dopad na mého přítele. Snaží se vždycky zavděčit všem, hlavně svým rodičům, nechce zranit nikoho, ale ne vždy se to daří, když jsme v takové situaci, v jaké jsme. Jediná věc, která dokáže přebít všechny jeho nedostatky, je to, že má velké srdce. Také si můžu být 100% jistá, že má oči jen pro mě a ne pro jinou. Jak jsem psala, rodiče se ho snaží udržet na Krétě a dělají mu v hlavě guláš. Nedávno mu ukázali pozemek, který koupili pro něj a jeho bratra (několik kilometrů od domu rodičů). Je prý velký natolik, že by se tam daly postavit dva rodinné domy, zbylo by i místo na zahrádku na hraní pro děti a je s výhledem na moře. Proti tomuto se těžko bojuje s tím, co mám (což je pozemek s výhledem na pole a jisté služby, které mu jeho maminka poskytnout nemůže). Jsem teď v situaci, že tuto otázku budeme muset začít řešit a nemáme na ni už jistou odpověď. Kdyby mi na příteli nezáleželo, rozešla bych se s ním, ale problém je, že ho miluji. Hodně. Život na Krétě by měl jisté výhody, ale i nevýhody, to samé platí pro bydlení v ČR.
Jako výhody bydlení v ČR považuji, že:
– oba dva máme možnost si najít vysoce platově ohodnocenou práci
– z našich platů bychom si mohli dovolit cestovat
– mohli bychom si dovolit navštěvovat jeho rodinu
– nebyli bychom přikováni na jednom místě
– život v ČR není jednoduchý, je tady spoustu toho, co se dá dělat, spoustu aktivit a nejednotvárných aktivit (volnočasové aktivity, kultura apod.)
– můj přítel by se osamostatnil, nebyl by pořád pod svou matkou, která ho nenechá dospět
– jeho matka by mě nekomandovala
– nikdo z nás by nezakrněl, naopak bychom se rozvíjeli dál
– můj přítel si tady už nějaké přátele našel a věřím, že by si našel i další
– když se do ČR nastěhuje přítel, rázem se z něj stane někdo a různé taneční a hudební soubory apod. se pak o něj poperou
Nevýhody bydlení v ČR vidím pouze v:
– počasí a ovzduší
– skutečnosti, že mě občas láká odjet do zahraničí a začít znovu život mezi lidmi, kteří mě neznají a nezachovali se ke mě špatně
Jako výhody bydlení v Řecku vidím, že:
– bych se zdokonalila ve hře na hudební nástroje, tanci a řečtině
– bych byla na čerstvém vzduchu a v teple
– bych si užívala denně řeckého jídla
– začala bych znovu
Jako nevýhody bydlení v Řecku vidím, že:
– by byl přítel stále pod svou matkou
– jeho matka by mě srala (promiňte za ten výraz)
– byla bych závislá jen na příteli, protože na Krétě nikoho jiného neznám
– pravděpodobně bych zakrněla, skončila nezaměstaná, u plotny
– začala bych se tam brzo nudit, protože jediné, co na Krétě znají, je jen to jejich laouto a lyra, Kréta je moc izolovaná
– z našich/ z jeho platu bychom si nemohli dovolit cestovat
– ani navštěvovat tak často mou rodinu
– byli bychom přikováni pořád u domu
– zatímco tady se považuje tančení v souboru za něco a hraní obzvlášť, na Krétě bych se asi ztratila, protože tam hraje a tančí každý
Co mě také trápí, je otázka krize, média nepodávají správné informace a jeho rodina mi říká, že i když je krize, žije se jim dobře, ale podle mě to říkají jen proto, aby mě nalákali na Krétu. Vzhledem k tomu, že mi taky tajili skutečnost, že přítelkyně jeho bratra přišla o práci z důvodu zavření jedné z poboček, nevím, komu a čemu věřit.
Moc by mi pomohl Váš názor jako od člověka, který se rozhodl pro život v Řecku, být na mém místě, pro jakou zemi byste se rozhodli? A proč? Je třeba něco, co vidím špatně a není ve skutečnosti tomu tak? A proč Vy jste se rozhodli žít v Řecku?
Velice by mi pomohly jakékoliv Vaše rady či poznatky.
Jana
Jani, držím ti palce! To je opravdu prekérní situace. Já se rozhodla pro Řecko. Ale když se podívám zpětně, tak bych volila jinak. Rozhodně bych posuzovala více prostředí, myslím rodinu, bydlení a také samostatnost manžela vůči jeho mámě. Můj manžel je tradiční Řek a čím dál víc je to znát. To, co řekne jeho maminka, to je svaté. Dokonce k nám chodí když nejsme doma a přerovnává věci, jak chce ona. Bydlí hned vedle nás a začíná to být opravdu dost velký problém. Tak si to rozmysli !! Nebudeš ve svém přirozeném prostředí a tchýně tě ubije pantoflem namočeným do sirupu!
Tento problém jsem řešil cca před 10 roky i já, ale v trochu jiném gardu, ale po poznání řeckých tradic a povaze mnoha místních mužů mohu směle prohlásit, že pokud dáš přednost Krétě kompletně zakrníš a Tvůj život už nebude tvůj ale Tchýnin a tvého muže, asi bych mu dal vybrat, prvně tady , když to bude stát za pendrek můžete na Krétu – tam vám za tu dobu vůbec nic neuteče, naopak pokud tady máte možnost práce ta by vám v opačném případě nezůstala. Pa
Já bych ještě přidala svůj poznatek, že lidé ve “svém prostředí” se chovají jinak, než v cizím. Takže je otázka, jestli se trochu přítel nezmění, pokud budete najednou nově v “jeho prostředí”. Zvlášť pod vlivem tchýně.
Ahoj,já si myslím,že to máš vyřešené:jen se podívej na tvůj výčet pro a proti a na důležitosti těch plusů a minusů
Ahoj, trošku mi to připomíná podobnou situaci u mne asi před 10ti lety, měla jsem přítele Řeka v Německu, a měl tam mámu, a to samé mu říkala, že je to jediné, co má, apod., a to měla v Řecku dceru s vnoučaty, nechtěla připustit, že její syn má i někoho jiného. Jsem ráda, že to je za mnou. Můj názor? Pokud půjdeš na Krétu, bude to život s jeho matkou, horor, pokud on zůstane tady, bude poslouchat srdceryvné nářeky své mámy. Ale zůstaň v ČR!!! Držím palce a dej pak vědět, jak jsi se rozhodla
To jsem zvědavá, jestli se najde v komentářích jeden, který bude pro odchod na Krétu…
Ahoj.. tak ja se hlasim primo z Krety.. boze, je to NADHERNE MISTO, ale tak na dovolenou!!! Ziju tu a silim!!! Naprosto nevhodne pro vychovu deti.. predstava,ze by tu mely me deti jit nekdy do skoly, a staly by se z nich dalsi polonegramotne kretske deti, me orpavdu vyhani zpet do CR… A to nemam zadnou tchyni,ktera by se mi montovala do zivota (taky teda nijak nepomaha,ale to je vec druha..). V CR jsem byla akcni, porad jsem neco delala.. taady si pripadam uplne ZBYTECNA, nikoho nezajima, co jsem kdy delala, povysuje se tu nad nas cizince klidne i clovek,co ma sotva zakladku… neumi se podepsat,ale ON JE KRETAN!!! Vsichni chovaji ovecky, slepicky.. je to pekne… fakt jo.Ale kdyz vidis, ze tohle je vlastne smysl cele Krety.. Pro me je to orpavdu narocne, ze bych si predstavila,ze ted pujdu ve vychove deti nekde o 50let zpet… V CR vybehnu s detma pred barak na chodnik, malujeme kridama, jezdime okolo baraku na kole… tady je to velka organizace, kdy a kam vubec na to kolo jet,aby to dite jezdilo v bezpeci… Takze ja jsem v opacne situaci, bojuju za to,abysme jeli zpet… A ekonomicka situace v Recku je tak spatna, ze mi k tomu akorat dopomaha…
Tesim se,az sem zase budu jezdit na prazdniny, klidne 3-4mesice.. ale ne na porad,. NEMUZU! Umrela bych tu steskem a pocitem, ze jsem zahrabala svuj zivot mezi sedlaky (tim nechci nikoho urazit, prosim, jen se tu tak mezi tema oveckama citim…)
kdybys mela nejaky otazky ohledne krety,ozvi se na irinulka@seznam.cz
Ahoj, je potřeba si rozmyslet, jestli chceš mít práci, která Tě baví, úspěch s tancováním a hraním, solidní peníze, tím pádem samostatnost (nezávislost), rodinu po ruce, prostředí, které znáš a nebo jestli chceš tchýni za zadkem, chodit kolem plotny, dětí a manžela, být na něm finančně závislá a jestli Tě to bytí doma bude uspokojovat a stačit Ti.
“Mamánci” jsou podle mě problém i v ČR, stejně jako může být problém tchýně, i když muž “mamánek” není. Ty přestěhováním získáš kombinaci obojího a to ještě v izolaciod rodiny, v nejisté finanční situaci a při pravděpodobné finanční závislosti na manželovi.
Jsem na Krétě několik měsíců, štve mě, že tu nic pořádně nefunguje. Nevím, jak Tobě vyhovuje klima, na mě je v létě moc horko, letošní zima byla hnusná, samý déšť a vítr většinu zimy. Nedalo se ani dojít na autobus, i s deštníkem byl člověk mokrý, jak myš. Ano, proti -20°C zimy to bylo lepší, ale takhle mrzlo v ČR jen 14 dnů. Jako až takové terno bych to klima tady neviděla. Ale to má každý jinak.
Začít tam, “kde Ti lidi neublížili” se dá i na 2. straně republiky a řecky se dá ařit v ČR taky. Nehledě na to, že je v ČR úplně jiná úroveň vzdělání…
Chápu, že ho miluješ, jen si rozmysli, jestli jsi ochotná si s ním vzít i jeho matku (…do bytu…). Držím Ti pěsti…
ahoj,jano,ziji v recku presne 30 let,doporucuji ti urcite cesko a jen cesko,nejen kvuli dnesni situaci,kdybych tady nemela dospele deti a 3 krasne vnuky tak jedu zitra zpatky…….
Ahoj Janco…taky ziju na Krete a musim souhlasit s Irinkou. I kdyz je tady nadherne, zivot je tu obcas na Bohnice. Nebudu se rozepisovat o tom jak to tady funguje, protoze me samotnou spousta veci desi a snazim si je nepripoustet a az na ne prijde rada, tak se s tim nejak poperu. Podle me by sis mela uvedomit, jestli jsi pripravena opustit vsechno, co mas doma. Nebudes mit vedle sebe rodinu kdykoliv budes mit pocit, ze je potrebujes (skype ti pusu a obejmuti bohuzel neposkytne)…budes daleko od pratel, pokud jsi zvykla aktivne zit, bud si priprav macatou penezenku nebo se smir s tim, ze aktivit docela dost ubyde. A to nejdulezitejsi je se ujistit, ze i kdyz bude matka neustale cekat za rohem a bude se vam snazit kecat do zivota, ze tvuj pritel se ji dokaze postavit a vysvetlit ji, ze vas vztah je jen a pouze VAS. Nejlepsi by bylo prijet sem bydlet na zkousku (pokud existuje moznost)…jen tak muzes vic proniknout do rodiny a zjistit, jak se veci maji. Jeste dotazek na konec….co by si pral tvuj pritel? A jeste mala poznamka…je sice hezke, ze jeho rodice si ziji dobre (takovych uz moc neni), ale znamena to snad pro tebe, ze budes mit celorocni zamestnani ktere te alespon trochu uspokoji?
Ahoj, taky ti moc držím palce, abys všechno zvládla. Já sice žiju v Čechách, ale taky jsem se kdysi rozhodovala…..a rozhodla jsem se pro Čechy. Miluju Řecko, ale žít tam “napořád” to ne. To je na dlouhý vyprávění. Nejvíc bych se asi na tvém místě bála mamánka a jeho matky. Při představě mít denně doma tchýni s tím, co dělám a nedělám špatně, mi naskakuje husí kůže. to by byl vztah o ničem. Zkuste žít v Čechách a uvidíte jak to půjde, a pak třeba jeďte na měsíc na Krétu, a postupem času uvidíte, ono to taky nebude jednoduché pro tvého přítele si tu zvyknout, ale kdo ví, třeba si to tu zamiluje a bude chtít žít tady 🙂 Moc ti držím palce, vím že to není jednoduché rozhodování, ale měj pořád na paměti, že jsi mladá a máš celý život před sebou a špatné rozhodnutí ti může ovlivnit celý život.
Myslím, že je to výhoda, mít kluka z Řecka, který si vůbec připouští, že by dokázal žít v Čechách, je schopný najít v ČR práci a třeba se usadit. Je totiž pak na tobě, vychovávat děti a starat se o to, aby šly do školky, aby měly očkování, učit se s nimi po škole….na to má málokterý chlap čas a chuť. A představ si, že toto budeš zajišťovat v cizí zemi, kde nebudeš chápat, proč je všechno tak zdlouhavé a nelogické. Máš obrovskou výhodu žít s Řeckem v Česku :))
Milá Jano, četla jsem pozorně tvůj příspěvěk a myslím, že je dobře, že ses nad celou věci takto zamyslela. Já osobně mám dost podobné zkušenosti. Odjela jsem se svým chlapcem také na jeden z řeckých ostrovů. Náš vztah byl idilický do té doby, než se k nám nastěhovala matka mého partnera. Mám také velice ráda řecké hudební nástroje a řecké tance a díky mému pobytu v Řecku jsem se velice zdokonalila. Od té doby, co s námi ale bydlela přítelova matka, tak se vše změnilo ! Zabavila mi laouto a i lyru a dokonce zakázala tancovat !!! Kompletně jsem zakrněla i přesto, že jsem byla v teple a na čistém vzduchu. Moje doporučení je, abys to určitě zkusila, protože pro to, abys byla lepší v hraní a tancování se to určitě vyplatí !!!
Milá Jano, chápu, jak je pro Tebe důležité vyřešit svou budoucnost,ale myslím, že ne všechna Tvá pro a proti jsou pro Tvou budoucnost důležitá. Asi bych absolutně neřešila, zda je na Krétě teplo, či zima, zda je tam čisté prostředí nebo ne… tedy pokud nejseš ekoložka. Po mnoha letech strávených na Krétě si stejně nemyslím, že by tam bylo čisté ovzduší. Po přečtení dalšího pro – zdokonalení tance a zpěvu , jsem usoudila, že jsi asi umělecky zaměřená , takže Tě nebude trápit ekonomická situace rodiny, protože Tvůj největší smysl je tanec a zpěv. Jestli je tomu tak, tak nic neřeš a odstěhuj se na Krétu, kde Ti bude naprosto stoprocentně umožněno provozovat tyto aktivity. Ale pokud chceš žít plnohodnotný život mladého člověka, který si rád vyrazí třeba na bowling , projede se na kole po krásné přírodě, sejde se s kamarádkami ze studií, bude chtít navštívit své milované rodiče, prarodiče a mnoho dalších přátel, tak bych Ti doporučila pořádně se zamyslet ještě jednou nad pro a proti a předpokládám, že Tvůj seznam bude vypadat naprosto jinak!!!!!!!!!
Dobrý večer, děkuji Vám všem za Vaše odpovědi, rady a poznatky, moc mi to určitě pomůže. Je to sice otázka, kterou budeme řešit asi tak za tři roky (pokud s přítelem zůstaneme tak dlouho a oba věříme, že ano), ale vzhledem k tomu, že jsme to po roce dopracovali z jistoty na nejistotu, bude lepší to řešit co nejdříve a průběžně. Hodně by mi a mému příteli pomohlo, kdybych mu nejen přeložila to všechno, co jste mi tady napsali, ale aby to slyšel, nebo aby si to přečetl i přímo od Vás. Aby tedy věděl, že si to vše necucám z prstu, ale že to všechno jsou informace od skutečných lidí, od lidí, kteří jsou nestranní a podají nám ten nejobjetivnější názor. V červenci se chystám na Krétu, budu tam nejspíš skoro do konce srpna, bylo by možné se třeba v létě setkat na Krétě a probrat to dohromady? Prosím, pokud ano, kontaktujte mě na mou e-mailovou adresu nemo.hp3@seznam.cz Moc, moc, moc děkuju.
Zdraví Jana
Zůstaňte v ČR, stojíte před prvním velkým problémem a pevnou půdu máte jednoznačně tady. Jednou budeš matka a budeš duší i srdcem rodiny, aby jsi dobře fungovala, musíš být v pohodě a v klidu a to budeš jen v ČR. Pozemek v Řecku neuteče a kdo ví, třeba Vaše dcera či syn za něj budou prarodičům vděční. A ještě něco, s tchýní se špatně bojuje, ale i soupeří, jediná spolehlivá zbraň je dálka….
Wow!! Seznamy jsou perfektni prace a jiste by stalo za to navrhnout svemu priteli, aby si taky sestavil sva “pro a proti”. Je dulezite se zamyslit nad tim, jestli mate spolecne cile a predstavy do budoucna. Pokud
napriklad planujete mit deti, pak se kriteria posuzovani hodne zmeni… Uz nebude tak dulezity tanec a hudebni nastroje, protoze s malymi detmi nastava “tanec” tak jako tak…! Pro vztah dvou lidi je dulezity pocit rovnocennosti a rovnopravnosti, a tuto rovnovahu je tezsi udrzet, pokud nejsi ve vlastni zemi. Ten, ktery nasleduje druheho do jeho rodiste, je v nevyhode, ve slabsi pozici. A tehdy je bytostne dulezite, aby mel plnou podporu partnera (v idealnim pripade cele jeho rodiny). Pokud by napriklad tvuj pritel se vsim souhlasil s maminkou, nenasla bys vedle nej rovnocenne misto.
Obecne plati, ze je lepsi, kdyz zena nasleduje muze, protoze pak se on muze citit byt hlavou rodiny. To je dulezite pro oba, protoze obzvlast kdy prijdou deti, ma zena potrebu citit v manzelovi oporu. To je nekdy dost tezke, kdyz treba muz neumi dostatecne dobre jazyk, nemuze najit praci, ve ktere by citil, ze vynikaji jeho schopnosti nebo ma problemy s aklimatizaci. Ale nekteri vyjimecni muzi (napr. ten muj 🙂 ) to zvladli. Vcera to bylo prave 22let, co jsme se pristehovali na Corfu a jsme porad tady…
Urcite reseni by bylo, rozhodnout se pro zemi a pak az konkretni misto bydleni. Podle toho, co pises, to vypada, ze mozna prave ten prilis uzky vztah k matce je duvodem, proc ma tvuj pritel – mozna i podvedomne- potrebu se vzdalit. Jiste reseni by bylo, abyste se nastehovali do jine oblasti Recka, to byste spolehali jeden na druheho a vzajemne se podporovali, a pak, az by “stal na nohou”, tak pozdeji muzete vyuzit majetku a pozemku, ktery ma od rodicu. Pokud budete zit jinde v Recku, jeho maminka se bude “zlobit” na nej, nez si pripusti, ze uz vyrostl a neni to jeji chlapecek. Pokud te ale bude nasledovat do Cech, muzes si byt jista, ze ti to asi nikdy neodpusti. Neprijme, ze to byla jeho volba, ale bude v sobe zivit antagonismus tchyne proti snase.
A jeste jedna, snad nejdulezitejsi, poznamka. Nebojte se delat volby, mate vzdycky pravo je menit!!! Delejte to, co v danou chvili povazujete za nejlepsi, a hodnotte srdcem i hlavou. A pokud se casem ukaze, je jina volba je vyhodnejsi, tak do toho..!!! Nic neni na veky, vsechno se meni a predevsim nase potreby a priority. To rikam svym dvema synum, z nich jeden si po maturite v Recku zvolil zivot v Praze. A druhy se nechce z Recka ani hnout..
Takove “mezinarodni” svazky s sebou nesou vecna dilemata, tady nebo tam?.. Ale ja si myslim, ze rozcesti je vzdycky lepsi nez jednosmerka nebo slepa ulicka.
Preju vsechno dobre…
A… ještě bych chtěla doplnit, že jak při stěhování, tak i při jakémkoliv jiném rozhodování platí, že pozitivní motivace je nejsilnější. To znamená, že se cítíme být víc sami sebou a vnímáme svoji sílu a vitalitu, když si za něčím jdeme, než když před něčím utíkáme.
Zkuste se s přítelem na to podívat i z tohoto pohledu.
V každém případě zůstaňte “spoluhráči” při rozhodování a ne protivníci. V životě není často tak důležité, kdo má pravdu, ale jak setrvat v lásce. Často pak časem přijdeme na to, že jsme vlastně měli všichni pravdu. Každý tu svou…
teda kalliopko, tos to rekla moc hezky. ja uvazovala, co bych napsala, ale tohle je tezke, v kazde situaci si clovek nese tu tihu rozhodovani sam. a tys to moc hezky vysvetlila. jano, napis, jak ses rozhodla a jak to s vami vypada. prejeme hodne stesti.
I ja jsem v Recku, resp. na Korfu jiz 12 let a i presto, ze si zijeme relativne spokojeny rodinny zivot, rozhodnuti pro odchod do jine zeme bylo spatne. Ve tvem vyctu pro a proti se docela nachazim, takto jsem uvazovala, dokud jsem nemela deti. Nyni je tento seznam celkem strucny. Jedno velke “NIKDY” z duvodu, ze me deti nemaji moznosti, ktere jsem mela ja. Z inteligentniho cloveka jsem ze sebe udela krovaka, oni jimi jsou uz nyni. At ti vse dopadne tak, jak to bude nejlepsi pro oba dva, tri, ctyri atd….
Jsem moc ráda, že diskuze pokračuje. Děkuju vám za to. Jak jsme se rozhodli… Vzhledem k tomu, že je teď přítel na vojně, odložili jsme řešení a já mezitím sbírám tyto poznatky a tak podobně. Chystám se mu ukázat tuto stránku v létě, až za ním přiletím, přeložit mu všechny příspěvky a díky této stránce se v létě sejdeme i s jednou z vás, která nám to vše podá z očí do očí, což je úplně nejskvělejší. Budu také nadále pokračovat v doplňování seznamu pro a proti, to samé navrhnu i jemu.
Přítel je bohužel opravdu ten typ, co udělá vše, co jeho matka chce, předtím se do ČR odstěhovat chtěl, bylo to to, co on doopravdy chtěl, tehdy to ještě s rodiči totiž neřešil. Příjde mi, že je schopen se vzdát svého života a toho, co doopravdy chce, jen proto, aby nezranil svou matku. Ale já prožít svůj život chci naplno…
Po všech těchto příspěvcích, konzultacích s rodinou, přáteli a po jistých událostech se vracím opět k tomu, pro co jsem byla původně já i on, tedy že chci zůstat tady, takže uvidíme, jak to nakonec dopadne… Oba dva vidíme toho druhého ve své budoucnosti, v budoucnu chce mít děti, když si jednou myslel, že já nechci, hodně ho to šokovalo, za což jsem ráda, protože rodinu chci v budoucnu taky. Dokonce mi povolil dát dětem jakékoliv jméno chci, že se nemusíme držet tradice. 😀 (Musím to tady nějak odlehčit.) Snad to tedy vše dopadne dobře, ke spokojenosti obou.
Jani,ja to vidim jednoznacne.Kdyz se srovnas plusy a minusy tak dojdes k jasne mu zaveru.Cesko mas same plusy jen 2 -3 minusy a Recko, naprosty opak….Ja ziji v Soluni jiz 10 let a letos se stehuji zpatky.Ja bych na Tvem miste volila Cesko a to jednoznacne.Budu drzet pesti, hlavne s rozhodnutim nepospichej.
no v dnesni dobe vsichni,kdo muzou z recka odejit za lepsim,opousteji sve domovy,berou cela rodiny a jedou do zahranici,cesko,nemecko,australie atd.dalsi vec,ze tyhle silene tchyne chteji,aby cela jejich rodina zila furt pohromade,nejlepe ,aby vas oddelovaly jen jedny dvere,aby se ti mohli furt “srat”do zivota.pardon za ten vyraz,ale je vystizny.v jeji blizkosti rozhodne stastna nebudes,mam to vyskousene.bude ti diktovat jak mas zit,vecne navesena kolem krku tveho manzela.ty totiz budes ta spatna,cos ji ukradla synacka.no a tezko to resit s manzelem mamankem.ten bude vzdy na strane maminky.me rozvedla takova tchyne.ona byla prvopocatkem problemu v mem manzelstvi.takze,kdyz recko,tak uplne jinde.jinak hlasuji pro cesko.
Ziji v Recku 22 let,jsem polovicni Rekyne a shoduji se se vsemi predeslymi radami.Zila jsem na Krete 2 roky kvuli praci,ted ziji v Athenach. Daleko od Kretanu a od reckych vesnicanu obecne.Co se rodinneho zivota tyce,jsou to “musulmani” a jakmile se dostanou do sveho prostredi,tak to hned poznas.(Mimochodem,doufam ze nebudou chtit po tobe veno a aby jsi jim ty rodinne domky i postavila.Na Krete je veno tradici).
všechny poznatky jsou velice zajímavé.Já žiji v ČR a vůbec se mi tu nelíbí. Miluji Řecko a ted se snažím udelat vše,abych se mohla pokusit žít v Řecku( na Lefkádě) ,také ještě malinko váhám…. Není to lehké rozhodnutí,měla sem se odhodlat dříve. Ted mám dvouletého syna,žiju bez muže u své matky. A taky to není idealní. Rodič vždy chce jen to nejlepsi pro sve potomky a nekdy si ani neuvedomuje,že se svým detem stale plete do života.Ano zde je více moznosti. Mam syna a hned po šestinedeli jsem musela do práce,pracuji temer každy den a k tomu mam ješte domaci praci na vikendy.Hlida mi mamka,kamaradka a občas otec maleho. Bohužel, zde uz neni moc muzu,ktere zivi rodinu. Verte , že klidne budu vesnicanka u ploty s manzelem, ktery se o nas postara. Hlavne, že budu moc byt doma s detma.Ten cas vam totiž nikdo nevrati. Malej mi roste pred ocima a ja vim, že si ho vubec nemam možnost užit a než se ohlednu bude dospeli 🙁 . Chtela sem jen řict, že je to jen na povaze každe. Kariera a rodina. Ja jsem pro rodinu. A to jiste v Řecku bude lepší. Ja tam partnera nema( takže se budu muset otacet i tam), ale doufam,že najdu. A malemu se tam moc libi. A svedci mu to tam. Jsi Jani mlada,nemaž tu ještě zavazky a povinnosti. Ja byt tebou,tak jdu do Řecko,ale dal od tchyne 😉 .Vratit se přece muzeš vždy. Drzim palce.
Jani,
jak vám to dopadlo?? Jste stále spolu a na jaké půdě?
Hodně zdaru!
[26] I pro Hladká barboro: Mimo vše jiné (zdravotnictví, školství) i sociální sytém v Řecku je úplně jiný než v Česku. Například mateřská či rodičovská popřípadě ostatní dávky jsou odlišné než v Česku. A tím myslím mnohem kratší, mnohem nižší viz http://www.maminka.cz/clanek/jen-pro-maminku/krtiny-jsou-v-recku-velka-udalost
I do budoucna tento svůj krok zvaž. Láska sice hory přenáší ale bohužel pouze obrazně….
Zdravím všechny, jak psala Hladká barbora, že zvažuje odstěhování do Řecka. Já jsem před stejnou volbou. Dokonce vše je již tak v prodou bych řekla. Mám obrovský strach, ale na druhou stranu se tam těším. Mám 9 letého syna, naštěstí přítele bez tchýně – sirotek, takže tohohle se bát nemusím. Spíš mám strach z jiných věcí. U mě rozhodně vítězí rodina před kariérou, té jsem si užila dost ještě před narozením syna. Teď bych ráda měla velkou rodinu a užívala si každou chvilku s dětmi a manželem. Jenže, má to svá ale…. Jednak nevím jestli syn bude schopný se naučit jazyk a ještě do toho jejich písmo, dále ještě angličtinu a vůbec jejich styl života. U mě je to rozdílné. Půlka mých známých je pro abych jela, nic lepšího jsem si nemohla přát. Ale druhá půlka včetně mé mámy si myslí, že jsem totální magor(omlouvám se za výraz, ale jet o doslovné), že jsem schopná vytrhnout velkého kluka ze školy a prsknout ho do srabu a bídy na Krétu, včetně mě, ale to už není tak důležité. Jenže zase na druhou stranu tam budu mít více času na syna a případné další děti, kdežto tady v ČR, absolutně mi synova léta unikají velmi rychle. Navíc během pár měsíců přijdu tady o práci, jelikož se stěhuje má firma do jiné republiky. O novou práci je nouze, jednak vzhledem k velké nezaměstnanosti, vzhledem k tomu, že jsem matka samoživitelka, což je velký problém. Navíc nevím jak bych pak bez práce se ubránila neustálými ataky ze strany bývalého o svěření syna do jeho péče. Neměla bych práci, tudíž by to pro něj byla hračka. Teď za ty léta co se snaží o to, se to nevede, jelikož jsem dobrá matka, mám zaměstnání a dokáži se sama o syna postarat. Jenže teď jaksi tato jistota se pomalu rozplývá.A navíc jsem v neustálém sledování bývalého manžela. Takže tohle jsem brala jako velké plus, že to vše ze mě spadne a budu žít v relativním klidu, větším než tady. Jenže další překážka, jsou místní soudy. Bohužel pro odstěhování do cizí země je třeba druhého rodiče. COž nemám, takže musím čekat na rozhodnutí soudu, jestli mi dovolí odcestovat nebo nedovolí. Nemůžu přijít o syna.V tom případě zůstávám zde v Čr, ale i tak je dost dobře možné, že o něj přijdu jako nezaměstnaná. Bývalý manžel je velmi zaopatřený a vynalézavý. Takže tohle by byla pro něj hračka. Je smutné, že mu nejde o syna, ale o něco jiného. Proto jsem tohle brala celé jako mou a synovo záchranu. Začít od znova, v klidu. Ale čím blíž to je. Mám stále větší strach a vidím vše pesimisticky. Jenže není to lehké ani tam, ani tady. Fakt nevím co dál. Ale říkám si, že na zkoušku tam jet mohu, a vrátit se také mohu vždy…..I když mám velký strach, ba přímo panický, stále ve mě jaksi vyhrává ta možnost se odstěhovat. Jsem asi fakt blázen ……
Nech všemu čas, nyní není vhodný čas pro tak zásadní rozhodnutí, vím proč …. Jsi zamilovaná až po uši ….. vytvoř si zde doma své zázemí – nezávislé na nikom a ničích prostředcích. Opravdová láska přece nezná hranic !!!! Uvidíš, jak se situace bude vyvíjet zcela jiným směrem, může se i stát, že budeš mít časem zcela jiný svůj názor a svému současnému problému se jen pousměješ (přála bych Ti to) …. držím palce Jenca
Elli, jsem rada, ze tento problem neresim sama. Jsem uplne ve stejne situaci, az na to, ze muj syn ma 7. Taky jsem pred rozhodnutim ci jet nebo nejet. Mam tam pritele uz druhym rokem a uz bychom radi byli spolu porad a taky casem meli i dalsi dite atd. Ale cekam, az syn dochodi 1. tridu a pak bychom jsme se meli stehovat a zustat tam, ale jak rikas, cas utika strasne rychle a cim se to blizi tak taky zacinam mit strach, jak to tam bude vsechno fungovat, jak to zvladne syn tu zmenu, skola, nove misto, jazykova bariera, odlouceni od pratel, babicek atd.. A taky se bojim samoty, ptz ten muj je v praci kazdy den a kdyz uz je doma tak spi, ptz pracuje dlouho do noci.. Tady v CR mam praci, tam asi tezko nejakou sezenu. Tady jsem zase 4 roky rozvedena, ale poradneho chlapa sehnat je tady celkem umeni.. Takze taky vubec nevim. Moje rodina o tom taky nechce ani slyset, boji se, ze se tam budu trapit. prece jenom mam rada lidi kolem sebe a ne sedet doma a cekat na muze az se vrati z prace.. Uplne ti rozumim, je to velke rozhodnuti, a hlavne uz mame zodpovednost i za ty nase ratolesti. Jsem sama zvedava, jak to dopadne u me… Preju hodne stesti!
jo a mame jet teda taky na kretu 🙂 pritel bydli par km od chanie.
Ahoj jani taky přidám trošku do mlýna,žila jsem v Řecku na malém ostrově téměř 6let,žilo se mi pěkně,ale pouze proto,že jsem byla svobodná a měla jsem dobrou práci,nezávislá na chlapovi.Jak jsem tak,ale pozorovala moje kamarádky uvázané u plotny(to by třeba ani nevadilo,protože v ČR to kolikrát taky dopadne),viděla jsem velkou neúctu od jejich manželů,kteří bezmezně poslouchají své matky!!Miluji Řeky,jejich tradice,hudbu,filmy,atd,Fakt je ten,že pokud máš děti tak si na 100procent závislá na muži a to si musíš uvědomit,nejsi ve své vlasti a nemáš za sebou svoji rodinu,která by se tě zastala.Takže já jsem pro žití v ČR a Kréta na dovolenou,,a nezapomeň Řekové jsou moc milý lidé,ale díky ekonomické krizi se i jim mění charakter.Pája
Ahoj, taky hodně záleží, kde byl člověk zvyklý žít v ČR. Pokud jsi žila ve městě celý život, tak z města na řeckou vesnici je to hodně velká změna. Prostě nářez.
ahoj, jsem v podobné situaci jako ty. Miluji Řecko – Thessaloniky, ale žiji v Praze.. Dlouho jsem si přála žít v Soluni, protože tam jsem šťastná a teď tu možnost mám. Také se rozhoduji, bude to strašně těžké, ale musíš vědět, kde se cítíš dobře.. Seznam plusů a mínusů je super, ale pořád to není tvůj pocit, kde se cítíš dobře. Já razím heslo : Nikdy nelituj toho co si udělala, ale toho, co si neudělala.. Vrátit se můžeš vždycky ( a co si budeme povídat Řecko je prostě Řecko 🙂
a ještě dodatek : pokud se s tebou tvůj Řek odstěhuje do ČR a ty ho tím pádem odizoluješ od rodiny – klapat to dlouhodobě nebude.. Matka tě štve, to chápu, ale nebude s Vámi pořád ( pokud budete bydlet v jiném domě ). Záleží na tom jak ty si to nastavíš, vše je to na dohodě – i když někdy je to složité s nimi ( vím o čem mluvím ), ale jde to… Já v Praze rozhodně zůstat nehodlám, jsou tu nepříjemní lidé, nemáme moře a docela nuda 🙁 Všichni se honí jen za prací a nic z toho života pak není …
Leni, to jsi hezky napsalal. Tak to stehovani ano ci ne porad resim, nekdy se v noci probudim a pak ani z otho nemuzu usnout. Ale jak pises, vratit se muze clovek vzdycky a pokud to clovek nezkusi tak nevi, a za tu moznost, ze by to mohlo vyjit to proste stoji! Nejsem uplne rozhodnuta, ptz nejsem sama, jela bych tam se synem, ale vidim to, ze do toho pujdem a nejak bude 🙂
Zdravim 🙂 Moc by me zajimalo jak se po letech slecna Jana rozhodla?
Ahoj, situace tedy dost prekérní. Mám známou, která v Řecku chvíli žila s přítelem a moc se jim tam líbilo. Chápu, že je to trochu jiná situace (ty tady spíš řešíš vztahy než samotnou zemi). Ale zkuste mrknout na jejich blog, třeba ti to pomůže v rozhodování. http://www.motivimi.cz