Kiosky

aneb Periptera

Bez kiosků si těžko dovedu Řecko představit. Patří k němu stejně neodmyslitekně jako retsina nebo olivy. Jsou to malé dřevěné budky, kam se sotva vejde prodávající osoba, která většinu času kouří, dívá se na maličkou přenosnou televizi u malinkatého větráku, aby v kukani neumřela vedrem.

Výdejní okénka jsou většinou orientována na dvě nebo tři strany. Na straně zadní jsou uzamykatelná dvířka.

Zboží se zpravidla nenachází v kiosu, ale před ním, neboť dovnitř by se, zároveň s prodavačkou, nevešlo a také by nebylo vidět.

V kiosku člověk sežene téměř vše, co k životu potřebuje: sladkosti, brambůrky, tyčinky, balonky, bublifuk, balíčky s překvapením pro děti, noviny, cigarety, papírky, tabák, zapalovače, sirky, nápoje nealkoholické, jednoduchý mechanismus na jednorázové frapé, pivo, zmrzlinu /pouze v létě/, kondomy, propisky, jehlu a nit, míče, žvýkačky a tužkové baterie.

Kisoky se nacházejí na každém rohu. Jejich otvírací doba je neuvěřitelně pružná, často bývají otevřeny i do pozdních nočních hodin a o víkendech a jejich prodavači zpravidla velice nerudní lidé.

Původní idea kiosků byla velmi šlechetná. Kiosky totiž dostávaly od státu osoby zdravotně postižené, aby se měly čím živit. Později se ale s kiosky začalo kšeftovat a v dnešní době je lukrativnější kiosek někomu pronajmout, než strávit většinu svého života v malé kobce.

Kiosky nepodléhají žádným pravidlům a cenám. Ceny si určují kioskáři sami, takže v každém kiosku je jinak draho. Pokladna ani účtenky se zde ve většině případů nevedou. I přesto, že zboží zde je výrazně dražší než v obyčejných obchodech, těší se kiosky velké oblibě. A tak jsou u nich často vidět děti, které dostaly penízky od rodičů, aby si šly něco koupit. Supermarket nabízí stejné věci za třetinové ceny, ale když kiosek je tak lákavý!!

Pavla Smetanova www.ostrovanka.bloguje.cz